Kterak jsem NEBĚŽELA Štěpánský běh Porubou

Tak co - kachnička se zelíčkem nebo běh?

Vánočka nebo závod?

V prosinci jsem měla v plánu zaběhnout si Vánoční kros v Bělském lese, Štěpánský běh Porubou a nakonec Silvestrovský běh Hrabovou. Zatímco Vánoční kros mám úspěšně za sebou a do Silvestra ještě daleko, Štěpán se mi moc nevyvedl...
V pátek večer jsem si nachystala oblečení, boty, startovné, vymyslela plán hlídání Markétky s Anetkou, taky „plán svozu“ z bytu na závod a ze závodu na rodinnou návštěvu a spokojena sama se sebou jsem se svalila na křesla. A začalo to – tu jeden kousek cukroví, tady další kousek cukroví, pak nějaké masíčko z ledničky, to se muselo zajíst bramborovým salátem, na cestu z kuchyně zpět do obývacího pokoje kousek vánočky...zkrátím to – nacpala jsem se k prasknutí, zcela neplánovaně. Ale bez výčitek, protože jsem to všechno měla v plánu vyběhat na sobotním 13,5 km dlouhém závodě!
Dneska ráno po probuzení mi bylo jasné, že závodit se nebude. Jak já úpěla, jak mi bylo zle, úplně jako tomu zlému psovi z pohádky, který snědl dort pejskovi a kočičce :-) . A těch předsevzetí, co jsem si dala: už se nikdy nepřejím, ode dneška pouze lehce a zdravě, žádné sladkosti, žádná majonéza...
Tak potupné-odřeknout závod kvůli „obžerství“. Ale jednou v roce, na Vánoce, snad se tolik nestalo!

P.S. Zaběhat jsem si nakonec šla. Ale jen 8 km v Bělském lese.

Krásné vánoční svátky všem běhajícím i neběhajícím známým, kamarádům a kolegům

Vánoční kros v Bělském lese 6 km - Weihnachtslauf im Ostrava - 6 km

Můj fanklub v cíli Meine Fans sind im Ziel gewartet

Mám za sebou další závod. Na běh v Bělském lese jsem se vysloveně těšila. Jednak znám velmi dobře trasu, taky start závodu mám kousek od domu, kde bydlím no a v neposlední řadě tento závod skýtá skvělou příležitost protáhnout si tělo před nastávajícím vánočním obžerstvím.
Den před závodem roztál téměř všechen sníh a protože dnes dopoledne bylo v Ostravě +9C, nebylo nutno se obávat náledí. Jen blátíčka se na trase urodilo spousty.
Jak již propozice naznačují, start i cíl se nachází v areálu zdraví v Bělském lese a běží se dva okruhy po zpevněném povrchu, celková délka závodu je 6 kilometrů.
Z domu jsem vyrazila po 10-té hodině, na start jsem pomaloučku běžela, abych se rozehřála. Po krátkém protažení následoval rychlý start. Rozhodla jsem se už od začátku běžet naplno, dokud nepadnu. Zajímalo mě totiž, kolik vlastně vydržím. Už po prvním kilometru jsem funěla jak lokomotiva a v duchu si nadávala, že sebou stále vláčím 2 potěhotenské kilogramy navíc – jsou sakra poznat!!!
Měla jsem ale radost, že nejsem poslední, po dlouhé době neuvěřitelný úspěch. Dokonce jsem i předbíhala. Ani nevím, jak jsem doběhla do cíle.No doběhla – spíše bych řekla, že skácela. A čas nakonec nebyl tak špatný 30:03. V roce 2007 jsem stejný závod uběhla za 28:53.

Eine Meldung fuer MEPA-Sportsverein:

Heute bin ich wieder eienen Wettkampf gelaufen-es hat sich um einen Weihnachtslauf im Ostrava gehandelt. Die Strecke macht 6 Kilometr im Wald. Schnee ist gestern zergeschmolzen und die Lufttemperatur heute war + 9C. Schon an den Start habe ich mit entschieden, voll zu laufen. Schon nach dem ersten Kilometr war ich sehr atemlose. Aber – ich war nicht die Letzte!!!! Und ich habe auch ubergeholt. Im Ziel war ich mit der Zeit 30:03, total erschoepft aber zufrieden...

12 pohodových kilometrů v mrazu

Trasa vedla lesem a kolem bunkrů

Tak si pomaloučku začínám přidávat kilometrů. Mám za sebou první poporodní trénink o objemu přes 10 km a první trénink v mrazu a sněhu.
Ačkoliv jsem spíše běžec – samotář s MP3 přehrávačem na uších, na dnešní běh jsem vyrazila s oddílovým kolegou Liborem. Zvolili jsme totiž trasu v okolí Ostravy, konkrétně lesním terénem Šilheřovic, kde já bych mohla zabloudit, ale Libor se výborně orientuje.
Nedat si pro prosinec předsevzetí, že začnu pracovat na objemu, asi bych dnes s vyběhnutím váhala. Ráno teploměr ukazoval – 7C, lehce foukalo a poletoval sníh...brrr, nic pro mě teplomila. Ale znáte to, předsevzetí jsou předsevzetí a měla by se plnit.
Markétku jsem v kočárku předala babičce v Petřkovicích a s vědomím, že mám 1,5 hodiny čas, jsem v 10.15 hodin vyběhla směr Šilheřovice. Po seběhnutí přibližně 1km dlouhého kopce jsme se srazili s Liborem. Nasadili jsme pohodové tempo, cca 6:15 na kilometr. Tepovou frekvenci jsme si hlídat nemuseli, neustále jsem totiž mluvili a když se u mluvení nezadýcháte je jasné, že běžíte v pásmu rozvíjejícím vytrvalost a spalujícím tuky. Celá naše konverzace se točila kolem běhu, jak jinak-zvládli jsme téma termínovka pro rok 2010, pohár Rybost, Moravskoslezský běžecký pohár, maraton v Medocu, běžecké boty a tak nějak pořád dokola.
Byla jsem překvapená, jak dobře se mi běží. Trasa byla hodně rozmanitá, chvíli jsem běželi po lesních stezkách, chvíli po asfaltové cestě, kolem bunkrů, krmelců i bažantnice :-), po rovině, z kopce i do kopce. Nakonec z toho bylo 12 pohodových zimních kilometrů. Podle sportesteru jsem spálila 684 kcal a s průměrnou tepovou frekvencí 147/min běžela 1 hodinu a 15 minut.
Ráda bych naši dnešní trasu doporučila kolegům z Ostravy a okolí. Bohužel nejsem schopná ji stáhnout z internetu (fakt se to někdy naučím). Snad pomůže to, že se jedná o cyklostezky z Petřkovic směr Šilheřovice a Koblov .