15 Km běh v Oswiecimi - velké zklamání 15 Km Lauf in Oswiecim - grosse Enttaeuschung

V sobotu 6. září se v polské Oswiecimi běžel již 3. Ročník běhu „O Puchar prezydenta Oswiecimi“. Na závod jsem se hodně těšila, poslední dobou mi to tzv. „dobře běhá“ a měla jsem v úmyslu si na této poměrně rychlé trati zaběhnout osobní rekord. Loni jsem coby začínající běžet trať uběhla v čase 1:22 a letos v dubnu jsem si v krosovém závodě v polském Rybniku ve stylu „do kopce z kopce“ zaběhla 15 km v čase 1:18.
Letošní rok jsem se za MK Seitl Ostrava účastnila já, Libor a Andy. Už během cesty z Ostravy nás lehce znepokojovala předpovědět počasí, pro náš region hlásili meteorologové teplotu 31 C a slunečno.
Přihlášení a vyzvednutí startovních čísel proběhlo v porovnání s loňským rokem hodně rychle, bez fronty a nějakých stresů. Měla jsem ohrmnou radost, když jsem mezi startujícími běžci potkala i pár svých známých Gregorze Wnuka a Laco Marase. Všichni jsme byli naladěni předstartovně – pozitivně.
Startovalo se v 11.00 hodin a to už byla doslova výheň. Sluníčko se předvádělo jako v červenci někde na Jadranu. Přesto jsem záběh rozběhla dobře. Na 5-tém kilometru jsem zjistila, že běžím rychle, průměr na 1 km mi dělala cca 4:32 min. Proto jsem zpomalila a až do 10-tého km jsem běžela v čase 5 min na 1Km.Všechno se mi zdálo úplně v pohodě, na 5.-tém i 10.-tém km jsem na občerstvovací stanici jsem poctivě doplnila tekutiny a říkala si, že ten osobák za 1:15 určitě dám. Ale zůstalo jen u představ a přání. Vlivem horka, sluníčka a kdoví čeho ještě se mi nejprve udělalo špatně od žaludku, pak mi začaly tuhnout nohy a cca od 13-tého kilometru jsem se už jen trápila a „modlila se“, ať do toho cíle alespoň doběhnu.
Čas v cíli jsem měla 1:20:24. Čili nic moc...Padla jsem na zem (strečink byl, ale trošku později), vypila snad litr vody a říkala si, že do Oswiecimi mě už nikdo nikdy nedostane. A k té mé blbé náladě se ještě přidal rozhoupaný žaludek, motající se hlava a zimnice...
Radost naopak měl Libor i Andy, kteří si své vytoužené osobáky zaběhli.Tak těm moc gratuluji a přeju jim to...
Cestu do Ostravy jsem skoro celou prospala, doma jsem sebou praštila do postele a zjistila, že mám teplotu. Kdoví, zda to byla příčina mého špatného času nebo následek mého běhu v horku. No ale chuť do běhání mi zůstala, smutek z neuskutečněného osobního rekordu vyprchá a snad si spravím náladu na Ostravském půlmaratonu v Ostravě.

P.S. Radostná novina: Grzegorz Wnuk má 3-tího syna. Jmenuje se Piotr!!!GRATULACE!!!

Am Sammstag 6.-September habe ich an 15-km Lauf in Oswiecim in Polen teilgenommen. Es hat sich um 3-te Jahrgang „Pokal des Praesidentes der Stadt Oswiecim gehandelt. Ich habe SEHR gefreut und ich habe im Plan gehabt, Personalrekord zu laufen (dieses Jahr laufe ich ganz gut). Voriges Jahr bin ich Oswiecim mit der zeit 1:22 gelaufen und dieses Jahr bin ich im April in Rybnik 15 Km mit der Zeit 1:18 gelaufen. Was mir aber sehr beunruhigt hat, war die Wettervorhersage – sonniges Wetter und 31 C. Der Start war um 11.00 Uhr und es schon die Hitze zum Ersticken war. Troztdem bin ich gut gelaufen. Erste 5.Kilometer bin ich der Durchschnittzeit 4:32 Minuten pro Kilometr gelaufen. Darum habe ich verlangsamt und bis 10-te Kilometr bin ich mit der Durschnittzeit 5:00 Minuten pro Kilometr gelaufen. Ich war also gute Laune und ich war auch sicher, dass im Ziel werde ich Personalrekord und Zeit 1:15 haben. Dann kommt aber die Krise, mir wurde ploetzlich uebel und meine Beine habe ich ganz erstarrt gehabt . Ab 13-ten Kilometr habe ich gequellt und habe nur ein Wunsch gehabt – im Ziel sein, vollkommen egal, mit welcher Zeit.
Ich habe uebergelebt und im Ziel habae ich Zeit 1:20 gehabt. Tortzdem war ich sehr enttaeuscht und traurig. Aber man kann nicht jeden Tag Personalrekord laufen und das wichtigste ist, das Laufen macht mir Spass...Zu Hause habe ich dann festgestellt, dass ich Fieber habe. Vielleicht war das die Ursache meiner schlechten Zeit oder die Folge des Laufens im Hitze...