Jednoduše řečeno: pomalu a ufuněně, přesto s úsměvem. Stále se mi daří vyběhnout asi tak 3x do týdne, pokaždé mé trasa vede po rovince, na lesních stezkách a bývá dlouhá přibližně 6 km. Už jsem vypustila asfaltové chodníky, myslím si, že s přibývající váhou by to neprospívalo mým kloubům. Abych si udržela přijatelnou a pro Mrňouska neškodnou tepovou frekvenci, běhám teď průběrnou rychlostí 1 km za cca 7:20 minut. To už je taková rychlejší chůze. Co nikdy neopomenu, je zahřátí a rozcvičení před běháním a nedfláknutý strečink po doběhu.
Občas se na své trase setkávám s nechápavými pohledy kolemjdoucích ve smyslu: „co ta ženská s tím břichem vyvádí (nutno ovšem podotknout, že běžci se tváří chápavě) ???? Ale je fakt, že mi běhání pořád dělá hodně dobře na těle i na duchu, dobíjí mě optimismem. Běhávám teď výhradně po ránu, kdy je v lese svěží vzduch a já mám ještě plno energie. Mrňousek celý dobu spí, běhání ho prostě ukolébává.
Jako kompenzaci si v týdnu zařadím i pilates a plavání, s rodinkou občas vyjedeme na kole. Bez pohybu prostě nedokážu být…Pokud své současné těhotenství porovnám s tím před 7-mi lety, cítím se teď daleko lépe, všechno zvládám v daleko lepší pohodě.
Ve středu 27.5. jsem měla v úmyslu zkusit si zaběhnout si 5 km na dráze ve Frýdku – Místku. Jen tak, abych nezapoměla na závodní atmosféru a potkala známé tváře. No nepovedlo se. Ale už teď se těším na první červnový víkend. Jedu do Postupimi na Schlossmarathon. Sice se ho nezúčastním jako běžec, ale budu o to usilovněji fandit svým německým kolegům, se kterými jsme touhle dobou před rokem založili tzv. „MEPA Sportsverein“A zcela jistě po svém návratu přinesu bohatý písemný a obrazový materiál.
Občas se na své trase setkávám s nechápavými pohledy kolemjdoucích ve smyslu: „co ta ženská s tím břichem vyvádí (nutno ovšem podotknout, že běžci se tváří chápavě) ???? Ale je fakt, že mi běhání pořád dělá hodně dobře na těle i na duchu, dobíjí mě optimismem. Běhávám teď výhradně po ránu, kdy je v lese svěží vzduch a já mám ještě plno energie. Mrňousek celý dobu spí, běhání ho prostě ukolébává.
Jako kompenzaci si v týdnu zařadím i pilates a plavání, s rodinkou občas vyjedeme na kole. Bez pohybu prostě nedokážu být…Pokud své současné těhotenství porovnám s tím před 7-mi lety, cítím se teď daleko lépe, všechno zvládám v daleko lepší pohodě.
Ve středu 27.5. jsem měla v úmyslu zkusit si zaběhnout si 5 km na dráze ve Frýdku – Místku. Jen tak, abych nezapoměla na závodní atmosféru a potkala známé tváře. No nepovedlo se. Ale už teď se těším na první červnový víkend. Jedu do Postupimi na Schlossmarathon. Sice se ho nezúčastním jako běžec, ale budu o to usilovněji fandit svým německým kolegům, se kterými jsme touhle dobou před rokem založili tzv. „MEPA Sportsverein“A zcela jistě po svém návratu přinesu bohatý písemný a obrazový materiál.
.jpg)