Jak se běhá ve 23.těhotýdnu? Jedním slovem pohodově. Konečně začalo jaro, vzduch hlavně po ránu a k večeru krásně voní a já mám najednou hodně energie. Svůj styl už ale pomalu přestávám nazývat během, je to spíše hodně vyklusávací jogging. Taky jsem ubrala na objemu zaběhutých kilometrů v týdnu. Zvládám teď tak 20 km, v týdnu si zaběhnu někdy v polovině cca 6 km a pak v sobotu a neděli po 7 km. Když mám ale čas, zvládnu v pohodě i kilometrů 10. Už ale nevybíhám kopečky, celkem mě to zmáhá. Váha totiž nějak narostla a už vláčím 8 kg navíc...
Zjistila jsem taky, že pokud si chci při běhu držet tepovku do 140 tepů za minutu, mohu běžet rychlostí 1 km za 6:40 minut. Rychleji ne, protože i když mám pocit, že běžím pomalu a dýchám zvolně, sportester ukazuje něco jiného. Přesto ale ještě občas při „tréninku“ v Bělském lese někoho předběhnu.
Ve středu bych ráda běžela v Pustkovice závod na 10 km, běží se po rovince v parku, takže by to neměl být problém. Běhání mi dělá opravdu dobře, v cíli mám vždycky skvělou náladu a vzhledem k tomu, že Mrňousek roste přímo ukázkově, myslím, že ani on nenamítá a ukolébán během vždycky spí.
Jsem zvědavá, jak dlouho ještě běhat budu, co mi můj zdravotní stav a Mrňousek dovolí. Už jsem vzdala nějaké další hledání informací o běhání v těhotenství, v Česku se skoro nic nedá sehnat, vzácnou vyjímkou byly asi dva články v časopise Run a pak články Vandy Kadeřábkově-Březinové na http://www.behej.com/. V zahraničí asi maminy běhají více, protože na běžeckých stránkách (anglických či amerických) se nějaké poznatky najít dají . Zatím jsem vždy naštěstí vyčetla to, že se má mamina řídit hlavně svými pocity a pokud běhala před otěhotněním a běhání ji prospívá i během těhotenství, není důvod přestávat...
Tak a venku je dnes krásně, je škoda prospást příležitost, takže končím s úvahami a jdu si zaběhnout! Poklidných 7 km, lehce a hravě...
Zjistila jsem taky, že pokud si chci při běhu držet tepovku do 140 tepů za minutu, mohu běžet rychlostí 1 km za 6:40 minut. Rychleji ne, protože i když mám pocit, že běžím pomalu a dýchám zvolně, sportester ukazuje něco jiného. Přesto ale ještě občas při „tréninku“ v Bělském lese někoho předběhnu.
Ve středu bych ráda běžela v Pustkovice závod na 10 km, běží se po rovince v parku, takže by to neměl být problém. Běhání mi dělá opravdu dobře, v cíli mám vždycky skvělou náladu a vzhledem k tomu, že Mrňousek roste přímo ukázkově, myslím, že ani on nenamítá a ukolébán během vždycky spí.
Jsem zvědavá, jak dlouho ještě běhat budu, co mi můj zdravotní stav a Mrňousek dovolí. Už jsem vzdala nějaké další hledání informací o běhání v těhotenství, v Česku se skoro nic nedá sehnat, vzácnou vyjímkou byly asi dva články v časopise Run a pak články Vandy Kadeřábkově-Březinové na http://www.behej.com/. V zahraničí asi maminy běhají více, protože na běžeckých stránkách (anglických či amerických) se nějaké poznatky najít dají . Zatím jsem vždy naštěstí vyčetla to, že se má mamina řídit hlavně svými pocity a pokud běhala před otěhotněním a běhání ji prospívá i během těhotenství, není důvod přestávat...
Tak a venku je dnes krásně, je škoda prospást příležitost, takže končím s úvahami a jdu si zaběhnout! Poklidných 7 km, lehce a hravě...
P.S: Hodně mě nedávno rozesmál kolega běžec Libor Svozil - vyčetl totiž někde, že se běh v těhotenství nazývá "běh s pasažérem" :-)
.jpg)
Žádné komentáře:
Okomentovat