Mě to tak bavííííííííííííííííííííííí

Říká se, že do třetice všeho dobrého i zlého. Dnešní dopoledne ve znamení ocelácké přípravky č. 3 je rozhodně to dobré. Zápřah byl obrovský, rozhodně dosud nejnáročnější trénink. Ale ejhle – začínám stíhat!!!

Copak si to na nás dnes „Libortrenér“ připravil? Samé chuťovečky. Zahřátí proběhlo lehce a hravě ve znamení vyklusání, běžecké abecedy a vybíjené. Krátká pauza na vodu, vydýchání  a pak to začalo...

Záhledla jsem nějaké náčiní, které vypadalo jako malá překážka.“To určitě není překážka, to by nám Libor neudělal“, pomyslela jsem si. Jsem neobratná a představa, že mám něco překočit a nikoli přelézt, mi vyvolává lehké chvění kolem žaludku...Co myslíte? Byla to překážka. Pod záminkou posilování kotníků nám na jednom stanovišti Libor připravil přeskakování snožmo. Vážně jsem měla obavy, ale nakonec i já jsem přeskočila.

Opět jsme viseli-další stanoviště představovaly ribstoly, na kterých jsme trénovali vytrvalost ve visu. A poprvé se mi povedlo viset 35 vteřin bez přestávky. Ruce sílí!!! Na ruce bylo zaměřené i přitahování na laně ručkováním. Klikovali jsme, trénovali „běžecké ruce“, cvičili s expandery. Břicho dostalo zabrat při disciplíně sedylehy – a ejhle, další zlepšení-už mi to šlo bez opěry. Takže pokrok!!!A co ostatní stanoviště? Výpady s činkami, přehazování a bouchání o zem s medicimbalem, cvičení na ruce s expandery, 2 cviky na záda, cvičení na posílení břišních scalů s neobvyklým názvem „stěrač“ (neplést se svěrač!!!)- leh na zádech, nohy pokrčené, v ruce činky a střídavě se ukláníš k levé a pravé noze.

Dnes nám Libortrenér kromě 15-ti stanovišť přichystal bonbónek navrch. Sotva jsme se zaradovali, že už máme kruhový trénink za sebou, zavelel nám  brutální přídavek za účelem vyčerpávajícho posílení břicha –  psali jsem nohama číslice, cvičili výdrž ve vzporu na rukách, ve vzporu na levou a pak pravou stranu....

Nebudu zastírat, že jsem dostala zabrat. Zároveń mě ale tento třetí trénink neuvěřitelně bavil. Cvičili jsme  něco nového, nebyl čas na nudu. Než jsme vyběhli na regenereační výklus kolem zasněžených a sluníčkem zalitých Klimkovických lázní, poučila nás doktorka Jituš o zásadách první pomoci v případě pneumotoraxu. Si možná stihnu vystudovat medicínu - při tom cvičení :-)

Dvě a půl hodinu pohybu skončilo a čekal na nás hodinový relax v bazénu. Dneska jsem tomu plavání moc nedala-bolel mě celý člověk, ale hodina v teplé vodě únavu postupně odplavila a zůstaly jen endorfiny.

Úplně na samotný závěr naše ocelácká skupinka udělal tržbu lázeňské cukrárně. Diskutovali jsme. Libortrenér mi udělal obrovskou radost – sdělil mi, že se na Facebooku pokusil kontaktovat Tomáše Dvořáka (zatím bez odezvy, ale možná přijde i kouzelník...Liborova snaha se CENÍ).  Plánovali jsme, koho ještě strhnout ke společným tréninkům, čím ještě tréninky obohatit.

 „Možná bys neměla psát, jak jsi vyřízená. To si pak každý řekne – když je vyřízená Lenka, to já ani nepůjdu, to bych vyřízený ještě více, to radši žádný ocelácky trénink nepodstoupím“. Tuto Liborovi myšlenku, jak na blogu popsat přípravku, jsem ale v duchu okamžitě zavrhla. Jasně, je to zabíračka. Zároveń ale zjišťuji, jak mi silový trénik začíná pomáhat- například mě úplně přestávají bolet záda. Poznala jsem nové lidi a mám před sebou novou výzvu J.

Nebojte se – přidejte se !!!