Tak původně jsem si už tento 33. týden svého těhotenství říkala, že už mám nárok na nějakou tu lenivost a s běháním skončím. Jenže dneska jsem nad ránem nemohla spát, venku začalo svítit sluníčko, vzduch tak nádherně voněl, takže jsem si ještě před odchodem do práce nazula boty, do uší dala sluchátka a vyrazila do lesa. Kupodivu jsem nebyla sama. Nejen, že v Bělském lese v 5 hodin ráno narazíte na hordy cyklistů, ale sem tam narazíte i na běžce (a taky na srnky, zajíce, veverky a podobnou drobotinu).
Běželo se mi moc dobře. Je fakt, že jsem se skoro vůbec nezadýchala, pořád jsem si hlídala tepovou frekvenci. Nakonec jsem si dala 5-ti kilometrový okruh ve velmi pohodovém tempu. Těch 5 kilometrů jsem totiž běžela přesně 37 minut. I když termín běžela je snad až příliš odvážný – spíše bych měla zvolit termín lehce joggovala. A jak se již stalo tradicí, běh mého Mrňouska totálně ukolébal, takže z toho vyvozuji, že mu nevadil!
Kromě běhání si ještě troufnu na kolo, jsem teď z celé naší rodiny nejpomalejší, pravidelně mě totiž předjíždí moje malá Anetka na dětském kole bez přehazovačky. Začala jsem i navštěvovat rehabilitační cvičení pro těhotné a jednou týdně si jdu zaplavat. Stále tedy nevím, co jsou bolesti v zádech, otékání nohou a jiné těhotenské „libůstky“ (ale při chůzi do schodů už funím, to zase jo). Jen ta moje váha si dělá co chce, hlásí už + 13 kg .
Netroufnu si vůbec odhadnout, jak dlouho mi běhání vydrží, sama jsem překvapená, že to ještě stále jde. Snad je to i zásluhou běžeckých bot. Nechci dělat reklamu, ale v celoodpružených botkách zn. Asics nevím, co jsou bolavá kolena, záda, kyčle. Běhám aktivně cca 3 roky, vystřídala jsem už hodně značek, ale téhle už zůstanu věrná!
Meldung fuer MEPA-Sportsverein:
Urspruenglich habe ich gedacht, dass im 33.-te Woche meiner Schwangerschat habe ich schon das Recht, faul zu sein. Urspruenglich wollte ich mit dem Laufen enden. Aber heute Morgen konnte ich nicht schlafen, die Sonne hat geschienen, der Luft hat geduft, so dass vor der Arbeit habe ich meine Laufschuhe angezogen, MP3 Player mitgenommen und bin im Wald augebrochen. Zum Wunder war ich um 5 Uhr im Wald nicht alleine. Ich habe mehrere Radfahrer getroffen, auch ein paar Laeufer und Rehe, Hasen und Eichhoerchen dazu.
Das Laufen war sehr angenehm, es hat mir sehr gut gelaufen. Ich war fast nicht atemloser, ich habe immer meine Herzfrequenz kontrolliert. Am Ende bin ich 5 Kilometer gelaufen - mit der Zeit 37 Minuten. Und ich denke, dass mein Baby (mein sgnt Passagier) auch sehr zufrieden war, weil er (sie?) der ganze Zeit geschlafen hat.
Ich weiss nicht, wie lange ich noch laufen koennen weerde. Ich selbst bin sehr ueberrascht, dass es noch immer geht. Vielleicht kann ich mich meiner Laufschuhe bedanken, dank der Marke Asics habe ich keine Problemen mit Knie, Ruecken usw. Ich denke, dass ich schon meine Marke gefunden habe :-).
Běželo se mi moc dobře. Je fakt, že jsem se skoro vůbec nezadýchala, pořád jsem si hlídala tepovou frekvenci. Nakonec jsem si dala 5-ti kilometrový okruh ve velmi pohodovém tempu. Těch 5 kilometrů jsem totiž běžela přesně 37 minut. I když termín běžela je snad až příliš odvážný – spíše bych měla zvolit termín lehce joggovala. A jak se již stalo tradicí, běh mého Mrňouska totálně ukolébal, takže z toho vyvozuji, že mu nevadil!
Kromě běhání si ještě troufnu na kolo, jsem teď z celé naší rodiny nejpomalejší, pravidelně mě totiž předjíždí moje malá Anetka na dětském kole bez přehazovačky. Začala jsem i navštěvovat rehabilitační cvičení pro těhotné a jednou týdně si jdu zaplavat. Stále tedy nevím, co jsou bolesti v zádech, otékání nohou a jiné těhotenské „libůstky“ (ale při chůzi do schodů už funím, to zase jo). Jen ta moje váha si dělá co chce, hlásí už + 13 kg .
Netroufnu si vůbec odhadnout, jak dlouho mi běhání vydrží, sama jsem překvapená, že to ještě stále jde. Snad je to i zásluhou běžeckých bot. Nechci dělat reklamu, ale v celoodpružených botkách zn. Asics nevím, co jsou bolavá kolena, záda, kyčle. Běhám aktivně cca 3 roky, vystřídala jsem už hodně značek, ale téhle už zůstanu věrná!
Meldung fuer MEPA-Sportsverein:
Urspruenglich habe ich gedacht, dass im 33.-te Woche meiner Schwangerschat habe ich schon das Recht, faul zu sein. Urspruenglich wollte ich mit dem Laufen enden. Aber heute Morgen konnte ich nicht schlafen, die Sonne hat geschienen, der Luft hat geduft, so dass vor der Arbeit habe ich meine Laufschuhe angezogen, MP3 Player mitgenommen und bin im Wald augebrochen. Zum Wunder war ich um 5 Uhr im Wald nicht alleine. Ich habe mehrere Radfahrer getroffen, auch ein paar Laeufer und Rehe, Hasen und Eichhoerchen dazu.
Das Laufen war sehr angenehm, es hat mir sehr gut gelaufen. Ich war fast nicht atemloser, ich habe immer meine Herzfrequenz kontrolliert. Am Ende bin ich 5 Kilometer gelaufen - mit der Zeit 37 Minuten. Und ich denke, dass mein Baby (mein sgnt Passagier) auch sehr zufrieden war, weil er (sie?) der ganze Zeit geschlafen hat.
Ich weiss nicht, wie lange ich noch laufen koennen weerde. Ich selbst bin sehr ueberrascht, dass es noch immer geht. Vielleicht kann ich mich meiner Laufschuhe bedanken, dank der Marke Asics habe ich keine Problemen mit Knie, Ruecken usw. Ich denke, dass ich schon meine Marke gefunden habe :-).
Žádné komentáře:
Okomentovat