Jak jinak nás nazvat? Nás závisláky, co bez běhu a bez své vzájemné společnosti nemohou být ani v den, který Český meteorologický ústav označí jako nejteplejší den v roce. Lékaři na pátek 26. srpna vyhlásili stupeň zátěže č. 3. Padaly teplotní rekordy.A banda běžců amatérů se vydala do Chlebovic, aby zdolala vrchol Kubánkov.
Běžela jsem tento závod poprvé. Od zkušených borců jsem věděla, že je to „maso“.Proto jsem se již od rána intenzivně připravovala. Byla jsem sice v práci, ale pořád jsem pila. Hydratace je základ! Na oběd jsem snědla asi tak 1/2kg nudlí s kuřecím masem. Následné trávení mi sice odkrvilo mozek, ale chtěla jsem mít jistotu, že mě už na 5-tém kilometru nepřepadne hlad. To se mi totiž stává pořád...
Jakou si stanovit taktiku pro závod, který má délku 14 kilometrů, z toho 6,5 km vede lesem do prudkého kopce, pak vám dá zabrat seběhem po šotolině a kamenech, aby vás nakonec uondal dvoukilometrovým doběhem po asflatu? Žádnou!!! Ale můžete mít nějaká přání. Já měla tři-vliv zlaté rybky patrně. 1) Běžet v kuse, ani jednou nepřejít do chůze, ani v nejprudším kopci ne. 2) nedoběhnout jako poslední. 3) vyhrát už konečně něco v tombole. No a ještě jsem samozřejmě chtěla přežít, nezpůsobit si žádný úraz a neunavit se před půlmaratonem, který poběžím 3. září.
Když moc chcete, přání se vám splní. Asi už po prvním kilometru jsem na svým stopkách přestala sledovat čas a průměrnou rychlost na kilometr. Nemělo to smysl. Bylo vedro a do toho stoupání. Zase mě předběhl Ervín. Na pátém kilometru jsem plantala nohama. Ale pořád běžela. Jak mi bylo dobře! Byl pátek, byla jsem v lese, běžela do kopce a těšila se na pivo v cíli a na rodinku doma. Jako bonus jsem tušila, že nejsem poslední. Na 6,5-tém kilometru stoupání skončilo, dočkali jsme se vody a otočky dolů. Jenomže mi seběhy nikdy nešly. Nemám ráda běh z kopce. Ale to nevadilo. Kochala jsem se panaromaty a hledala hřiby podél cesty. Je mi skoro až hanba říci, že jsem se asi ani nezadýchala. Běžela jsem na pohodu.
Kousek před cílem jsem málem zabloudila. To se dalo čekat, když se dva z organizátorů zapovídali mezi sebou a nestáli na značkách. No jo, chlapi J. Mám pocit, že do cíle jsem doťapkala. Dostala jsem perník (perník jako sladké pečivo, nikoli pervitin) a 1,5 litru Matonky . Vyzunkla jsem hneďka na ex asi tak polovinu. Sprchu jsem si dala studenou, bezva masáž na nohy to byla. Pištěla jsem u toho chvílemi jako nějaká sopranistka.
A bacha! Za startovné Kč 60,-- to nebylo všechno. Ještě jsme měli nárok na párek. Nárok jsem ihned proměnila v realitu. Nebyl to párek, ale klobása a mastnota mi pěkně kapala po bradě, mňam J. A pak jsem to pěkně zapláchla vychlazenou desítkou.
Nebudete tomu věřit. Vyhrála jsem v tombole! Pěkný černý batoh.Ale to nebyla hlavní pecka dne. Po neskutečně dlouhé době jsem skončila na bedně. Jako druhá ve své kategorii. Co na tom, že jsme v kategorii běžely jen tři...
Sečteno a podtrženo. Běh z Chlebovic na Kubánkov je úplně senzační závod a vy všichni, kteří jste ho ještě neběželi, o hodně přicházíte. Já do toho za rok půjdu zase.Howgh!
.jpg)
Žádné komentáře:
Okomentovat