sobota 11. srpna 2012

Jdu na SEVER :-)

To jsou pořád nějaké dovolené v Egyptě, v Tunisu, Itálii. Horko je bezva, ale i to se po nějaké době zprotiví. Všichni jezdí na jih...pojedeme na sever!Letos jsme zkrátka s rodinkou a s přáteli strávili dva báječné týdny v Polsku. Nedá mi to se nepodělit o zážitky...
                Týden první kraj Suwałki, jezero Wigry. Vzdálený severovýchod Polska. Najdete zde jezero Hańcza,  nejhlubší v celém Polsku. Je to oblast bez průmyslu, bez velkých turistických hotelů,  s čistým vzduchem a opravdu křišťálově čistou vodou. Jezera a lesy, kraj na konci světa. Ráj pro vytrvalostního běžce. Oblast je protkána spoustou cyklostezek, vedou lesy a jsou vysypané pískem. Ranní běh v takovém prostředí je nádherný zážitek. Vzduch jako břitva a nikde nikdo. A po doběhnutí bonus – koupel v jezeře Wigry. Tady by se dalo natrénovat i na nějaký ultraběh. Vůbec se mi nechtělo odjíždět, ale naším dalším cílem bylo Baltské moře a poloostrov Hel.
                                                                   Běhačka v lese
                                                 Koupačka v jezeře Wigry
                      
                Poloostrov Hel je takový severní Karibik. Dlouhé pláže s pozvolným vstupem do vody a borovicové háje. Úzký, 34 km dlouhý zakřivený pruh země ležící severně od Gdaňsku. U hlavního pobřeží je tento pruh pevniny široký pouze 300 metrů a po většinu celé své délky nepřesahuje jeho šířka 500 metrů. Nejvyšší místo poloostrova leží 23 m nad úrovní moře. Tudíž placka, nic pro vrchaře. Vládne zde čilý trustický ruch, sbohem poklide z oblasti Suwałki...
                                                    A zase cyklostezka...

                                           Balt surfovací

                                          Balt koupací

Při svých ranních trénincích  bězích podél pobřeží jsem už potkávala hodně běžců. Vždycky jsme se pozdravili, prohodili pár slov. Dokonce jsem narazila na kolegu s tričkem Pólmaraton Kietrz – Rohov 2012. To mě pobavilo, uvedený závod jsem letos v červnu také běžela a s dotyčným sportovcem jsme se navzájem pochválili, jak jsem dobří, že jsme takový závod v kopcovitém terénu ve zdraví a v dešti doběhli.

Ačkoliv jsem v Polsko tak úplně nesplnila svůj tréninkový plán, ranní výběhy byly skutečným požitkem. Nějak mám letos toho severu málo...takže za týden vyrážím směr Finsko. Ale to už bude tak trochu jiný běh – Helsinki marathon J

1 komentář:

AprilRuns řekl(a)...

Severovychodni Polsko zni jako dobry tip, diky a do Finska hodne stesti!