neděle 17. listopadu 2013

Lysa Lysa Lysacup, kdopak by ho neměl rád :-)


Už je to tady!!! Konečně Lysacup. Dnes se běžela třetí etapa – z Mazáku, moje oblíbená trasa. Ale mě dnes bylo šumafuk,odkud poběžím. Já jsem zkrátka jenom NUTNĚ potřebovala dát Lysou horu svižnějším tempem.
Chudák jeden můj kolega z práce. Chodí rád po horách.A kdykoliv mu řeknu, že se jde Lysacup, je totálně nasr..ý J No do konce února to zkrátka bude muset nějak vydržet.
Kolem dnešní etapy bylo všechno takové veselé. Řekla jsem pubošce Danuš, zda jdu Lysacup. Obratem se chtěla přidat a k tomu vyhecovala i Andyho. To bylo z logistického hlediska velmi důležitý počin-Andy totiž vzal auto! Když jsem ale včera u Danuš zjišťovala detaily k odjezdu, sdělila mi, že ona nejede. A tak jsem směr Ostravice vyrazila pouze  s Andym. Ještě z auta jsem u jednoho z Černých jezdců Karviná telefonicky ověřovala, odkud se to vlastně startuje. Potvrdil, že z Mazáku.

Andy viditelně netušil, do čeho jde. Lysacup je úplně jiný závod, než silniční běhy se zázemím v podobě šatny, sprch, medaile a občerstvení v cíli. Ale Andy je šťastná povaha. Je to takový Forrest Gump. Řekneš mu ať běží a on běží J J J, navíc hodně rychle.
Na startu jsme byli s předstihem. Potřebovala jsem si vyzvednout čip, pro letošek jsem si totiž pro jistotu předplatila deset startů. Bo co jiného tež kurňa v zimě robiť, než běhat Lysasacup, no ni partyjo?
Lysá hora dnes mému nadšení vycházela vstříc. Bylo slunečno, šmolkové nebe, téměř bezvětří, svěží vzduch. Ostrava se dusila smogem, Frýdek-Místek byl rovněž pod prachovo-chemickou poklicí, ale na horách vládla idylka.


Rozhodla  jsem se využít své euforie a bežet, co nejdéle to půjde. A skutečně, vydržela jsem to 2,8 km.Celou asfaltku a ještě kousek. V okamžiku,kdy nastoupilo prudké stoupání a kamenitý terén, přecházela jsem do svižné chůze a pomáhala si holemi. Sotva se však vyskytla nějaká mírná rovinka, případně příznivý terén, opět jsem se rozběhla. Kolenou vůbec neprotestovalo!
Cestou hore mě oslavila sympatická dívčina:“Ty jsi Lenkačlenka? Čtu tvůj blog“ Hned jsme se daly do zadýchané řeči (přece jenom – byl to závod J), z dívčiny se vyklubala členka VZS – bylo tedy další téma k hovoru. A když jsem si obě sdělily, že máme doma nejen běhající manžely, ale i dvě malé děti, stočil se náš hovor na debatu na téma“kterak to co nejlépe skloubit“. Nikča ale byla o něco rychlejší, takže do závěrečného stoupání jsem již zůstala osamocena.
No vlastně houby osamocená, stále jsem někoho potkávala, dokonce jsem i pár lidí předběhla a stoprocentně jsem nebyla poslední.To ten adrenalin a euforie. A magie Lysé Hory. No fakt, proč  přitahuje tolik nadšenců? Jsou přeci v Beskydech těžší výstupy a krásnější místa....vysvětlíte mi to někdo?
No nejsem filosof a tak zpět k faktům. V cíli jsem byla cca za 1.15:36. Nevím, zda je to přesně, ještě jsem se nedívala na ofiko výsledky, je to čas z mých Suunt. Cestou do cíle mě trochu popostrčil Dědek Beskydský (chtěl mi totiž šáhnout na zadek, to je jasná věc J ) a pak jsem už byla u hladícího bodu a pípala si čip.
Jooooo čip, za to mají pořadatelé pochvalu.Žádné papírky s čárovým kódem, žádná tlačenice u přihlašování do každé etapy. Letos jsme se přihlásili na určitý počet etap, oproti záloze dostali čip a máme vystaráno. Paráda.
U hladícího bodu byla tlačenice. Chtěla jsem ale fotku, tak jsem poprosila pro mě dosud neznámé hochy z Pepateamu, zda bych se mezi ně nemohla vmáčknout. Neprotestovali a po focení jsme se i navzájem představili, takže mám přehled skrzevá další běžce.


Výhledy z Lysé dnes byly skvostné, je to vidět  i na fotkách a to jsem prosím fotila jen svým 3,2mpix foťákem, který mám zabudovaný ve své stařičké Nokii.
Dnes jsem pro změnu neskončila v Šantánu, ale v Kameňáku. Rychle do mě zasyčel jeden Radegast, proběhla družba s členy VZS a diskuse na téma půlmaraton v Srchu s Andym a Jirkou Brožem a šup dolů. Rozhodla jsem se trénovat seběhy a tak co to šlo, běžela jsem. Šlo to hodně dobře!!!
Doma jsem byla už kolem 13.30. Dětičky mají doma pro dnešek vyrovnanou a usměvavou maminku a Robert svěží, rozvernou a tolerantní ženu. To aby doma všeci věděli, že mě mají pustit i 30.11.
BEZVA dnu zdar, zdar, nazdar JJJ


 

2 komentáře:

Řím Tým řekl(a)...

Ahoj Lenko, pěkně jsi to sepsala a nejen tenhle článek, ale i ten, co se dnes objevil na Bezva běhu! Co dělat doma celou zimu? No přece se jít podívat jak vypadá slunce! Tak, jak tomu bylo tuto sobotu... :-) Jo, ještě bych přidal jeden bod: Běhá celá rodina a má si pak o čem povídat celý týden, 3 dny řeší a vykládají o čem to bylo a další dny pak jaké to bude v další etapě.
A máš dobrou fotku s Klárou, té se drž! Bude se ti to hodit při LH24.
Za náš rodinný Řím Tým zdraví Jirka

Lenkačlenka řekl(a)...

Jirko, budu se držet tvých rad.Klára je shodou okolností nejen můj velký vzor, ale také kolegyně :-). a ty mě vždy svými komentáři pozitivně naladíš a povzbudíš. Tak ahoj v sobotu!!!