Lysa Lysa Lysacup, kdopak by ho neměl rád :-)

Už je to tady!!! Konečně Lysacup. Dnes se běžela třetí etapa – z Mazáku, moje oblíbená trasa. Ale mě dnes bylo šumafuk,odkud poběžím. Já jsem zkrátka jenom NUTNĚ potřebovala dát Lysou horu svižnějším tempem.

Chudák jeden můj kolega z práce. Chodí rád po horách.A kdykoliv mu řeknu, že se jde Lysacup, je totálně nasr..ý J No do konce února to zkrátka bude muset nějak vydržet.

Kolem dnešní etapy bylo všechno takové veselé. Řekla jsem pubošce Danuš, zda jdu Lysacup. Obratem se chtěla přidat a k tomu vyhecovala i Andyho. To bylo z logistického hlediska velmi důležitý počin-Andy totiž vzal auto! Když jsem ale včera u Danuš zjišťovala detaily k odjezdu, sdělila mi, že ona nejede. A tak jsem směr Ostravice vyrazila pouze  s Andym. Ještě z auta jsem u jednoho z Černých jezdců Karviná telefonicky ověřovala, odkud se to vlastně startuje. Potvrdil, že z Mazáku.

Andy viditelně netušil, do čeho jde. Lysacup je úplně jiný závod, než silniční běhy se zázemím v podobě šatny, sprch, medaile a občerstvení v cíli. Ale Andy je šťastná povaha. Je to takový Forrest Gump. Řekneš mu ať běží a on běží J J J, navíc hodně rychle.

Na startu jsme byli s předstihem. Potřebovala jsem si vyzvednout čip, pro letošek jsem si totiž pro jistotu předplatila deset startů. Bo co jiného tež kurňa v zimě robiť, než běhat Lysasacup, no ni partyjo?

Lysá hora dnes mému nadšení vycházela vstříc. Bylo slunečno, šmolkové nebe, téměř bezvětří, svěží vzduch. Ostrava se dusila smogem, Frýdek-Místek byl rovněž pod prachovo-chemickou poklicí, ale na horách vládla idylka.

Rozhodla  jsem se využít své euforie a bežet, co nejdéle to půjde. A skutečně, vydržela jsem to 2,8 km.Celou asfaltku a ještě kousek. V okamžiku,kdy nastoupilo prudké stoupání a kamenitý terén, přecházela jsem do svižné chůze a pomáhala si holemi. Sotva se však vyskytla nějaká mírná rovinka, případně příznivý terén, opět jsem se rozběhla. Kolenou vůbec neprotestovalo!

Cestou hore mě oslavila sympatická dívčina:“Ty jsi Lenkačlenka? Čtu tvůj blog“ Hned jsme se daly do zadýchané řeči (přece jenom – byl to závod J), z dívčiny se vyklubala členka VZS – bylo tedy další téma k hovoru. A když jsem si obě sdělily, že máme doma nejen běhající manžely, ale i dvě malé děti, stočil se náš hovor na debatu na téma“kterak to co nejlépe skloubit“. Nikča ale byla o něco rychlejší, takže do závěrečného stoupání jsem již zůstala osamocena.

No vlastně houby osamocená, stále jsem někoho potkávala, dokonce jsem i pár lidí předběhla a stoprocentně jsem nebyla poslední.To ten adrenalin a euforie. A magie Lysé Hory. No fakt, proč  přitahuje tolik nadšenců? Jsou přeci v Beskydech těžší výstupy a krásnější místa....vysvětlíte mi to někdo?

No nejsem filosof a tak zpět k faktům. V cíli jsem byla cca za 1.15:36. Nevím, zda je to přesně, ještě jsem se nedívala na ofiko výsledky, je to čas z mých Suunt. Cestou do cíle mě trochu popostrčil Dědek Beskydský (chtěl mi totiž šáhnout na zadek, to je jasná věc J ) a pak jsem už byla u hladícího bodu a pípala si čip.

Jooooo čip, za to mají pořadatelé pochvalu.Žádné papírky s čárovým kódem, žádná tlačenice u přihlašování do každé etapy. Letos jsme se přihlásili na určitý počet etap, oproti záloze dostali čip a máme vystaráno. Paráda.

U hladícího bodu byla tlačenice. Chtěla jsem ale fotku, tak jsem poprosila pro mě dosud neznámé hochy z Pepateamu, zda bych se mezi ně nemohla vmáčknout. Neprotestovali a po focení jsme se i navzájem představili, takže mám přehled skrzevá další běžce.

Výhledy z Lysé dnes byly skvostné, je to vidět  i na fotkách a to jsem prosím fotila jen svým 3,2mpix foťákem, který mám zabudovaný ve své stařičké Nokii.

Dnes jsem pro změnu neskončila v Šantánu, ale v Kameňáku. Rychle do mě zasyčel jeden Radegast, proběhla družba s členy VZS a diskuse na téma půlmaraton v Srchu s Andym a Jirkou Brožem a šup dolů. Rozhodla jsem se trénovat seběhy a tak co to šlo, běžela jsem. Šlo to hodně dobře!!!

Doma jsem byla už kolem 13.30. Dětičky mají doma pro dnešek vyrovnanou a usměvavou maminku a Robert svěží, rozvernou a tolerantní ženu. To aby doma všeci věděli, že mě mají pustit i 30.11.

BEZVA dnu zdar, zdar, nazdar JJJ