Cyklistika škodí rovnováze - der Radfahrsport schadet das Gleichgewicht

Vánoční blahopřání

Všem svým kamarádům, známým, fanouškům, příznivcům, spoluběžcům přeji krásné prožití Vánoc a v roce 2009 jen spoustu zdraví, dobrých zážitků, osobních rekordů a veselé nálady. Lenkačlenka

Jeden vánoční protistresový...

Santa Claus začínal mít pocit, že nic nestíhá. Čtyři jeho Elfové byli nastydlí a zbylí tři, co zůstali zdraví, nestačili vyrábět hračky. Navíc paní Santa Clausová oznámila, že přiveze na návštěvu maminku, což Santu ještě víc napružilo. Zašel se tedy podívat do stáje, co dělají sobi a zjistil, že tři jsou březí a zrovna
rodí...a dva přeskočili plot a jsou kdoví kde. Další stres. Začal aspoň nakládat saně, jenže jedna lyžina praskla, pytel spadnul a hračky se vysypaly. Naštvaný Santa se vrátil domů, aby si nalil šálek čaje a do něho zazdil panáka rumu. Když ale otevřel, zjistil, že jeden z elfů někam uklidil rum a není co pít. Jak byl naštvaný, Santa upustil šálek a ten se rozprsknul po podlaze v kuchyni na tisíc kusů. Šel tedy pro smeták, ale ukázalo se, že myši ožraly jeho chlupatou část...
V téhle chvíli u dveří zadrnčel zvonek a vzteklý Santa šel otevřít. Na prahu
stál malý andělíček s velkým vánočním stromečkem. Andělíček vesele zvolal:
"Šťastné a veselé, Santo! To je dneska hezky, že? Mám pro tebe krásný
stromeček. Kam chceš, abych ho postavil?"
A tak vznikla hezká tradice andělíčka napíchnutého na špičku vánočního
stromečku.

Vánoční besídka MK Seitl - Weihnachtsparty

Jarka Marathonka a její dobře zabalená vodka Dieses Geschenk hat Jarka Marathonka gewonnen-Wodka in praktischer Verpackung


Všichni napjatě čekají na výsledky losování Alle erwarten, was sie bekommen


Hodnotné dary pod ministromečkem Geschenke fuer alle unter dem "weihnachtsbaum"

Důležité rozhodnutí není radno odkládat. A proto když jsme na jedné z našich pravidelných úterních schůzí "U Pošty" začali našeho předsedu Halloottu ukecávat, aby nám zorganizoval vánoční besídku, bouchl do stolu a rozhodl:"v úterý 17.12. to bude.Každý donese hodnotný dárek, zabalený, uloží ho pod stromek a bude se losovat jako v tombole. A jak řekl, tak i bylo, na každého se dostalo. Jak je vidno z obrázků ,nejhodnotnější dárek si vylosovala naše Jarka Marathonka.Vodku v tubě. Zejména se šikne na nějakém tom dálkovém pochodu či běhu. Obal je nerozbitný, obsah postačující a váha nikoli zatěžující. Ale myslím, že i takový Rosťa zvaný "paparazzi" byl s obsahem vylosovaného DVD spokojen. Ale to až po 22.-hodině...

Bieg wokól zalewu - 14.12.2008 Rybnik (PL)

Mrazivé, ale slunečné počasí, asi 65 účastníků a parádní trať. Tak by se stručně dal charakterizovat 12,5 km dlouhý závod „BIEG WOKÓL ZALEWU“v polském Rybniku. Za domovský klub MK Seitl Ostrava jsem se coby běžci účastnili já čili Lenkačlenka, Libor Homer Svozil a Tomáš Andy Mrajca. Dále byli naším želízkem v ohni „chodci alias walkers“ Jarka Marathonka a Hallootto Seitl.
Start závodu se odbyl v 9:00 hodin před budovou bazénu Eletrownii Rybnik. Organizátor Grzegorz Wnuk tentokrát překvapil – jeho projev před startem byl VELMI krátký a stručný (asi mu byla zima a chtěl se co nejdříve zahřát během). Trať se mi moc líbila, byla totiž rozmanitá – lesem, kolem rybníku, po cestě, přes elektrárnu, po hrázi, s minimálním převýšením. Zvláštní taktiku zvolil náš Hallootto spolu s Marathonkou-startovali v cíli, kousek popojeli autem a pak nám šli v ústrety, aby cestou mohli dělat fotky. No a jen tak mimochodem si odšlapali pár kilometrů, takže si došli i pro diplom (nikoli však pro medajlu).
Je překvapivé, jak rychle mi celý závod utekl. Celou dobu jsem totiž měla pocit, že běžím hodně pomalu no a najednou mám před očima cíl. Čas 1:01:44 není nijak světoborný, ale vzhledem k tomu, že jsem noc předtím ještě pekla vánoční cukroví a balila dárky-tedy s ohledem na mé předvánoční vysílení-není pro ostudu.
Po závodě jsem měli rezervovaný bazén. Na to se vždycky hrozně těším. Odplavala jsem si 1 km, čímž jsem se důkladně zregenerovala a udělala si hlad. Ve 14 hodin totiž začínalo slavnostní vyhlášení nejen tohoto závodu, ale i poháru RYBOST, to vše spojené s pojídáním bigose, různých cukrovinek a losováním tomboly.
.Nacpaní k prasknutí a příjemně sportem znavení jsme někdy po 16 hodině odjížděli směr Ostrava. A jsem moc ráda, že další běh v Rybniku se chystá. I když až někdy v únoru.

Am Sonntag 14.Dezember bin ich mein letzen Wettlauf in Polen galaufen. 12,5 Kilometr in Rybnik. Die Strecke hat mir sehr gefallen, weil sie sehr vielfaeltig war.An Wettlauf hat etwa 65 Laeufer teilgennomen. Und mit der Zeit 1:01:44 bin ich ganz zufrieden!

1/4 maraton Lenkyčlenky - výsledky

Tak je doběhnuto. Prozatím přináším jen výsledky vždy prvních pěti závodníků.Podrobné výsledky a komentář k závodu očekávejte v nočních hodinách (možná až zítra...)

Ženy:

1. Natalia Pszczólka 50:27

2. Petra Benešová 52:26

3. Lenka Wágnerová 54:51

4. Věra Božová 58:45

5. Jiřina Jadrníčkvá 1:04:36

Muži:

1. Aleš Miko 38:26

2. Petr Wala 39:45

3. Jan Michalowski 40:19

4. Marek Škapa 44:51

5. Jan Fousek 45:22

Nejmladší účastník: Matěj Svozil roč. 2000 1:05:17

Výsledky:http://www.volny.cz/mkseitl/Lenky%e8lenky%20%e8tvrtmaraton.doc

Jeden závod, dva dorty - Ein Wettkampf, zwei Torten

30. listopad 2008 -1/4 Marathon Lenkyčlenky - 30.-te Oktober 2008 "Lenkaclenka 1/4 Marathon"

Dnes jsem si celé odpoledne a celý večer hrála na cukrářku. Výsledek mého úsilí vidíte na obrázku. Dort vlevo jsem upekla pro nejmladšího účastníka mého nedělního 1/4 maratonu, dort vpravo,alias "Srdce Lenkyčlenky" jsem upekla pro vítěze celého závodu. Loni jím byl Aleš Miko. Kdo vyhraje letos???? Sice v neděli poběžím i já, ale předpokládám, že na bedně s dortem v ruce neskončím :-)

Heute habe ich ganzem Nachmittag und ganzem Abend gebackt-und auf dem Bild koennt ihr das Ergebniss sehen... Die Torte links ist fuer den juengsten Teilnehmer meines 1/4 Marathon und die Torte rechts ist fuer den Sieger meines 1/4 Marathon geeignet.  Am Sonntag nehme auch ich teil, aber ich denke, dass ich nicht die erste werde sein...:-)

2007 a 2008 2007 und 2008

To jsem se naběhala!!!!
Da habe ich mir Beine abgelaufen!!!



Za měsíc a půl bude u konce rok 2008 a současně se završí 2. rok mého aktivního běhání . Letos mám před sebou už jen 3 závody, v podstatě nastala okurková sezona a protože nechci nechat svůj blog pustnout, napadlo mě přinést porovnání některých mých loňských a letošních časů. Celkem se mi dařilo, ale doufám že ten pravý boom mám teprve před sebou!

2007 2008
květen půlmaraton Brno 1:59:56 1:48:56
Mai Halbmarathon in Brno

červenec 5 km Karviná 24:58 22:52
Juli 5 Km in Karviná

červenec 7 km Kravaře 36:54 32:54
Juli 7 Km in Kravaře

srpen maraton Rybnik 4:48:02 4:07:25
August Marathon in Rybnik

říjen maraton v Ostravě 4:33:46 4:04:44
Oktober Marathon in Ostrava

říjen 1/4 maraton v Ostravě 51:45 48:01
Oktober 1/4 Marathon in Ostrava

listopad 10 km ve Frýdku - Místku 50:06 48:04
Nowember 10 Km in Frýdek - Místek


Vor zwei Jahren bin ich mit dem Laufen begonnen. Ich bringe einen Vergleich – nicht so schlimm, aber ich hoffe, dass ich noch verbessern werde!!!

2. ročník 1/4 maratonu Lenkyčlenky - PROPOZICE

Tohle je závod pro běžce, kteří se budou chtít vyklusat po sobotním maratonu, ale taky pro běžce, kteří si chtějí zazávodit, ale stejně jako mi se jim už nechce běhat nic dlouhého. O loňském prvním ročníku si můžete přečíst na mém blogu. Bylo nás málo, tak zkuste letos rozšířit řady účastníků, uděláte mi radost a ještě máte šanci vyhrát něco tůůůůůůůůůze moc dobrého!

Pořadatel : Lenkačlenka
Termín : 30.11.2008 (neděle - přidružený závod P2M)
Šatny: fotbalové hřiště Ostrava - Třebovice
Start : 10 ºº hod. – Třebovice - radnice
Přihlášky : E-mail: lenkaclenka@centrum.cz
mobil: 603 582 841
Startovné : 50,- Kč
Prezentace :
30.11.2008 fotbalové hřiště Ostrava - Třebovice, 8 00 hod. - 9 30 hod.
Kategorie : muži, ženy
Ceny : Absolutní vítěz – obdrží „Srdce Lenkyčlenky“ (dort tvaru srdce, aby bylo jasno :-)
První tři v kategorii – pohár
Ostatní, kdo doběhnou do cíle, dostanou medaili
Sladkou odměnu obdrží i nejmladší účastník
Trasa: 2 okruhy po cyklostezce s minimálním převýšením
Vyhodnocení: 12.00 hodin - restaurace „Labyrint“ (U Pošty) Ostrava-Třebovice

Hornická desítka ve znamení taktiky

V cíli a pod vlivem endorfinů

To je možná fotka z třetího kola. Běžím jako "vítr", tak jsem celá rozmazaná...

Tak v sobotu přišel na řadu další z mnou avizovaných závodů, Hornická desítka ve Frýdku - Místku. Moc jsem se na něj těšila, běžela jsem ho už loni a moc se mi líbí nejen trať, ale i výborná organizace a množství účastníků.

Letošní rok jsem se rozhodla, že zkusím v průběhu závodu "taktizovat"- 1. kolo běžet pomaleji, 2. kolo přidat a 3. kolo běžet naplno. Porubský 1/4 maraton v úterý jsem totiž od začátku běžela rychle a doufala, že v závěru nezpomalím (zpomalila jsem).

Nevím to úplně přesně, ale mám pocit, že na startu hlavního 10 km závodu se sešlo cca 340 běžců, z toho asi 51 žen. Počasí bylo parádní - teplota asi tak kolem 15 C, bezvětří, svěží vzduch. První kolo jsem běžela skutečně pomalu, mezičas 16:22. Druhé kolo jsem trochu přidala a mezičas jsem měla 16:05. No a třetí kolo jsem se rozhodla nešetřit se a pokusit se předběhnout co nejvíce soupeřek. A zadařilo se - od 8-mého kilometru to šlo tak nějak samo...No skoro samo, cca na 9-tém kilometru jsem před sebou zahlédla Janu Matalovou. Ta mě dosud vždy a všude porazila, tak jsem se rozhodla, že teď už se jí to nepovede. Přidala jsem na tempu, sotva popadala dech, cítila jsem skoro až zpátky v krku sobotní oběd (a to jsem ho snědla 3 hodiny před závodem), ale povedlo se!!! Bylo to sice možná až 500 metrů před cílem, ale předběhla jsem jí a s časem 48:04 ji nechala za sebou o 6 vteřin.

V cíli jsem chvilku nevěděla ani jak se jmenuji, ale byla jsem vysmáta "jak lečo", plně pod vlivem endorfinů. V celkovém pořadí jsem v ženách skončila 28-má. Jak jsem dopadla ve své kategorii (35 let) jsem ještě nezjistila.

V cíli se Rošťovi Paparazzimu povedlo dokonale mě mystifikovat. Tvrdil mi, že jsem doběhla před Vaškem Procházkou. To se mi zdálo nemožné, ale Rosťa si stál za svým. Přiznám si, že to ještě asi tak zpětinásobilo mou euforii. Netrvala však dlouho, cca za minutku jsem potkala Vaška u fronty s občerstvením, aby mi sděli, že byl cca o 2 minuty rychlejší. No neva, ale ta minuta v omylu stála za to.

Pro zajímavost přináším srovnání mezičasů s loňským rokem:

2007: 16:54 16:49 16:23 v cíli 50:06

2008: 16:22 16:05 15:35 v cíli 48:04

Fuer MEPA Sportsverein: spaeter uebersetzte ich alles.

Nečekaný osobáček na Porubském 1/4 maratonu Ueberraschung waehrend 1/4 Marathon

Tak jsem si včera udělala radost. Jak jsem již po Ostravském maratonu avizovala, do konce roku 2008 se chci účastnit už jen závodů na kratší vzdálenosti. Jeden z takových závodů se konal včera v Ostravě - Porubě, šlo o 8. ročník Porubského čtvrtmaratonu. Na závod jsem se moc těšila, relax v Harkány byl sice fajn, ale běhání mi moc chybělo. Taky jsem se těšila na své běžecké kolegy.

Pro závod bylo včera ideální počasí. Celkem teplo, skoro žádný vítr, taky jsem na start nastoupila v dobrém rozmaru a odpočinutá. Ještě než jsem vyběhla, zvládla jsem Rosťovi, našemu Paparazzimu, sdělit, že osobáček by mě potěšil, leč v něj nedoufám. Tajně jsem si přitom myslela na čas 50:00, ten by totiž znamel zlepšení oproti loňskému času 52:15.

První dvě kola se mi běžela fantasticky. Jen jsem byla trochu nervozní z toho, že jsem před sebou neustále viděla v dosahu Lídu Šokalovou. Ona totiž Lída běhá vždycky o dost rychleji než já a měla jsem tudíž obavy, zda jsem to se svou rychlostí nepřepálila. Na záda mi kromě toho funěla Černá jezdkyně Karin. Z toho jsem ale tak nějak nervozní nebyla. Třetí kolo se mi Lída vzdálila a Karin mě předběhla (nebo to bylo až ve 4.-tém kole???)nikterak mě to ale nerozladilo, protože jsem z průběžného času viděla, že osobáček by mohl vyjít. Do toho sem tam zapovzbuzoval Rosťa, Alf, Hallootto, Jarka Marathonka, Mirek Miko a další, čímž jeden prohloubili mé pozitivní rozpoložení. 5-té kolo jsem měla asi nejpomalejší, začala jsem pociťovat únavu, Karin přede mnou, nikdo za mnou...6-té kolo jsem přidala a nakonec do cíle doběhla s časem 48:01 !!!! což znamená, že loňský čas jsem si zlepšila o 4 minuty a 14 sekund. A myslím si, že nebudu přehánět, když řeknu, že je to slušný "posun". Úplně mě to nakoplo do dalších závodů a hlavně do pořádného tréninku. Jen se všichni těšte!!!

A jen tak mimochodem - všechny běžkyně, co jsme se po závodě srazily v šatně, jsme měly postaráno o bonus alias doprovodný program zdarma. Pánové se nám totiž nasáčkovali nejen do šatny, ale hlavně do sprchy. Takovou přehlídku holých běžeckých "prcin" jsme už dlouho neviděly. Věřte tomu, že jsme vás pořádně okomentovaly, proto se příště omotávejte do větších ručníků :-).

Als ich nach dem Marathon in Ostrava geschrieben habe, bis Ende des Jahres 2008 moechte ich noch an Wettkaempfe teilnehmen, aber nur "kurze Strecke". Deshalb habe ich mich am Dienstag 28-te Oktober 2008 fuer 1/4 Marathon in Ostrava - Poruba entschieden. Ich habe mich sehr gefreut. Waehrend meinen Urlaub in Ungarn hat mir das Laufen sehr gefehlt und ich wollte auch meine Kollegen sehen. Alles war toll: das Wetter, die Strecke (6 Runden), meine Laune und meine Form. Ich war ausgeruht. Schon nach der 4-te Runde habe ich gewusst, dass im Ziel kann ich grosse Verbesserung erwarten. Und es hat mir gelungen. Mit der Zeit 48 Minuten 1 Sekunde habe ich um 4 Minuten und 14 Sekunden verbessern!!! (derselbe Wettkampf bin ich am 27-te Oktober 2007 mit der Zeit 52:15 gelaufen)

Lelkování po maratonu - Nach dem Marathon

Harkány - jeden z mnoha bazénů
Dieta v pondělí - Diaet am Montag
Dieta v neděli - Diaet am Sonntag
Pécs
Hrad v Siklos - Siklos Burg

Netušila jsem, že to bude tak těžké, nohy mi lehce poškubávají a cítím běžecký deficit. Přesto ale vytrvávám ve svém předsevzetí dát si po ostravském maratonu v běhání krátkou pauzu. Naposledy jsem běhala ve čtvrtek 16. října. V sobotu 18.-tého jsem i s rodinkou vyrazila do Maďarska směr Harkány a poctivě se již čtvrtý den věnuji pouze plavání, lelkování v horké termální vodě, masážím, degustaci vína z oblasti Villány a návštěvám místních cukráren. Teda v cukrárnách a kavárnách nesaháme Maďarům ani po paty. Mé srdce i žaludek plesá každý den, váhové přírustky neřeším (tajně doufám, že je srazím dolů účastí na ostravském ¼ maratonu). Navíc se báječně vybarvilo počasí, každý den tady máme slunečno, teploty cca 20 C a tak se nám zatím vydařily i výlety do okolí. Máme za sebou s rodinkou Pécs a Siklós, bylo na co koukat.
Ać na dovolené, sleduji každý den http://www.mkseitl.blogspot.com/ a tak tímto posílám srdečné pozdravy kolegům běžcům do hospůdky U pošty. Ačkoliv jsem se dnešní schůze neúčastnila, duchem jsem byla přitom.

Es ist nicht einfach, trotzdem mache ich eine kurze Pause im Training. Letztesmal bin ich am Donnerstag gelaufen. Zur Zeit bin ich in Thermalbad Harkány in Ungarn – jeden Tag ich schwimme, trinke Wein aus dem Gebiet Villány und dazu besuche ich regelmaesig Konditorei...(ich denke, ich bin schon ein paar Kilos zugennomen J ). Das Wetter ist wunderbar, ich mache mit meine Familie viele Ausfluege in der Umgebung.

Ostravský maraton ve znamení 4 - Marathon in Ostrava im Zeichen 4

Tak je dobojováno!!! Pro mně nejočekávanější a nejobávanější závod letošního roku je doběhnut. Strašlivě mě bolí nohy. Vypila jsem snad už 3 litry vody, i do žaludku jsem toho poměrně dost dostala a s tím plným žaludkem se mi konečně dostavil pocit absolutní spokojenosti z dnešního dne. Je to hodně zvláštní, škoda, že nejsem nějaký numerolog, abych si to vyložila, ale: dnes jsem běžela svůj 4. maraton. Doběhla jsem ho s časem 4:04:44 a ve své kategorii skončila 4. Skoro si říkám, jestli těch čtyřek není nějak moc.

Moc jsem si dnes přála zaběhnout maraton pod 4 hodiny. Přece jen doma je doma. A taky jsem šla na závod příjemně vyspaná, odpočinutá, s doprovodem báječných fanoušků (rodinných i klubových), počasí bylo přímo ukázkové. Ještě po 36-tém kilometru se zdálo, že to pod čtyři hodiny dám, měla jsem to rozběhlé na nějakých 3:56 až 3:57 a fakt se mi běželo v pohodě. Ale cca na 37. kilometru přišla krize-hrozitánsky mě rozbolely nohy (to by nevadilo),ale začal se mi houpat žaludek a najednou se pohoda vytratila. A asi tak poslední 2 kilometry jsem se už hodně trápila, okolí moc nevnímala a jen jsem to chtěla mít za sebou. Ale nevadí. Myslím si, že čas jsem nakonec měla slušný, osobáček se v domácím prostředí se dostavil (zlepšení oproti maratonu v Rybniku o 3 minuty) a teď už se fakt jenom raduji a přijímám gratulace.

Myslím, že na ten čas pod čtyři hodiny jsem neměla natrénováno. Chyběly mi objemy, přece jenom jsem poslední 3 týdny dala v tréninku max. 50 km do týdne. Alespoň mám motivaci do příští běžecké sezony. Hlavní je totiž to, že mě to běhání pořád hrozně moc baví a běhám stále zejména pro radost. Ale teď budu lenošit. Zítra se půjdu vyklusat-maximálně 5 km a hodně pomaloučku, v týdnu si půjdu tak 2x zaplavat a do sauny a v sobotu odjíždím na týdenní dovolenou do termálů v Harkány, kde se budu jen rozvalovat v teplém bazénu, užívat si masáží a výtečné maďarské gastronomie.

Do konce letošního roku plánuji už jen Ostravský 1/4 maraton, Hornickou desítku, 1/4 maraton Lenkyčlenky, 12,5 km v Rybniku, Vánoční kross v Bělském lese a Štěpánský běh Porubou. Tedy samé kratší tratě.

A abych nezapoměla. Fanoušci letos byli perfektní, strašně mě to vždycky nakoplo. A v úterý U Pošty bude za osobák tatarák!!!!

Endlich! Marathon in Ostrava, der ich so viel erwartet habe, bin ich heute gelaufen. Meine Muskeln tut mir weh, ich habe schon etwa 3 Liter Wasser getrunken und etwas gegessen und bin endlich zufrieden. Schade, dass ich kein Numerolog bin - ich bin meine 4. Marathon gelaufen, mein Zeit war 4:04:44 und ich die 4-te in meine Kategorie.

Ich bin zufrieden, obwohl ich heute endlich unter 4 stunden laufen wollte. In Ostrava, wo ich lebe...Ich habe heute gut geschlafen, ich war nicht muede, ich habe gute Fans gehabt, das Wetter war super. Noch nach dem 36.-ten Kilometr bin ich fuer der Zeit 3:56:00 - 3:57:00 gelaufen. Dann ist 37-te Kilometr gekommen und damit eine Krise - Schmerzen und das Magenuebel. Lezte 2 Kilometr habe ich sehr gequaelt, ich habe die Umgebung nicht wahrgenommen und wollte im Ziel sein. Sowieso habe ich mene Bestezeit um 3 Minuten verbessert!!!

Naechste 2 Woche mache ich Pause.Nur am Sonntag moechte ich laufen gehen, aber max. 5 Kilometer und sehr langsam. Und dann werde ich nur ausruhen und schwimmen. Am Samstag fahre ich nach Ungarn, im Thermalbad Harkány (Schwimmen, Sauna, Massagen, Wein).

Dieses Jahr moechte ich noch 6 Wettkaempfe laufen, aber nur kurze Strecken.

MMM Košice - den druhý Marathon in Košice - der zweite Tag

Start -cíl Start - Ziel

MK Seitl tým 30 minut před startem - MK Seitl Team 30 Minuten vor dem Start
Karel Budík skoro v cíli

Libor Homer Svozil skoro v cíli

Hádanka: kdo je onen muž v červené bundě? Raetsel: wer ist der Mann in der rote Jacke? (der slowakische ex-Ministerpraesident)

V neděli jsme se vzbudili celkem vyspaní, koukli ven z okna a ... NEPRŠELO!!! Zato foukal silný vítr, který ale zase nadruhou stranu rozthal mraky, takže občas vykouklo sluníčko. Libor měl narozeniny a já jsem měla dobrou náladu, tak nějak jsem tušila, že se mi poběží dobře. Zvlášť, když jsem si veškerou smůlu nedělního dne vybrala v koupelně před zrcadlem, když jsem si při nasazování roztrhla kontaktní čočku (v brýlích totiž neběhám).

Start závodu byl v 10.00 hodin a myslím, že všichni běžci byli natěšení, protože atmosféra ve městě byla parádní. Já jsem do Košic přojela s cílem zaběhnout pouze půlmaraton, protože v sobotu 11. října poběžím maraton v Ostravě. Libor měl před sebou maraton, ale taky se na něj těšil. Jak jsme zjistili na www stránkách, do maratonu se přihlásilo celkem 900 běžců a stejně tak i do půlmaratonu.

I přes to velké množství jsme měli s Liborem dobrou startovní pozici, za první řadou jsme měli zpoždění 14 sekund.

Od startu až do cíle se mi běželo moc dobře. Vždycky, když jsem pocítila únavu, nakoplo mě povzbuzování přihlížejících diváků. Fandili skvěle a opravdu všem bez rozdílu. Po celou dobu foukal v protisměru silný vítr, ale na krátkou chvíli jsem poprvé zažila i silný poryv větru do zad. No to byla paráda, pár metrů mě doslova poponesl! Bohužel jen pár metrů. Co ale bylo hlavní, nepršelo a svítilo i sluníčko.

Cca 3 kilometry před cílem jsem se rozhodla, že alespoň nějaký ten malý osobáček zkusím. Povedlo se!!! Na svých stopkách jsem v cíli měla 1:48:11 (netto čas), čas oficiální, tedy od startu závodu + nějaké ty sekundy, než jsem se na cíl skutečně dostala, činí 1:48:24. A to znamená, že jsem si svůj osobák zlepšila o 32 sekund. Není to mnoho, ale radost jsem měla ohromnou. A dozvuk té radosti přišel dnes, když jsem si na internetu přečetla, že ze 134 půlmaratonských závodnic jsem skončila 28-má a mezi českými běžkyněmi celkově 2!!!

Als wir am Sonntag geweckt haben, alles war ganz anders. Es hat nicht mehr geregnet, die Sonne hat geschienen. Ich war gute Laune und ich habe zum erstenmal ueber Personalrekord nachgedacht.

Start des Marathons und Halbmarathons (ich bin nur Halbmarathhon gelaufen) war um 10.00 Uhr. Halbmarthon ist etwa 900 Laeufer und Marathon auch etwa 9OO Laeufer gelaufen.

Von Anfgang hat mir das Laufen Spass gemacht.Die Fans auf der Strecke waren sehr toll, sie haben sehr intensiv ermutigt. Als ich den 18-te Kilometr gelaufen bin, ich habe mich entschieden, dass ich um meinen Personalrekord kaempfen werde! Und es hat mir gelungen. "Nettozeit" im Ziel war 1:48:11, offiziele Zeit 1:48:24. Das heisst, dass ich um 32 Sekunden verbessert habe. Ich weiss, es ist nicht so viel, aber trotzdem bin ich begeistert. Ich war 28-te zwischen der 134 Frauen und 2-te zwischen Laeuferinen aus der Tschechischen Republik.

Am Samstag 11-te Oktober moechte ich Marathon in Ostrava laufen...

MMM Košice - den první (pokračování)

Pršelo i během prohlídky města - es hat auch waehrend der Stadtbesichtiegung geregnet

Maratonci v cukrárně, ten 3. talířek je můj - die Laeufer in der Konditorei, der dritte Teller ist mein

85. Medzinárodný maraton mieru Košice- den první Der 85-te Marathon in Košice - der erste Tag

Obsah maratonského baťohu - Das haben wir nach der Praesentation bekommen

Bar u Andyho a optimista Libor Homer v popředí

Maratonské menu - Marathon Menu

4O-tý kilometr - der 40.-te Kilometr

Skoro všichni už ho běželi...Loni mi bohužel utekl...Tak to byly 2 hlavní důvody, po které jsem se rozhodla 4.října 2008 nasednout už v 8.00 hodin do vlaku s taškou plnou jídla a nějakým tím sportovním oblečením a vydat se z Ostravy směr Košice. V Bohumíně přisedl do vlaku Libor Homer a mohli jsme tedy rozvinout konverzaci, při které začaly naše spolucestující v kupé bolet nohy...V Žilině jsme narazili na dalšího běžce - Petra Hrčka z Brandýsa a to už naše předstartovní euforie neznala hranic.

Jediné, co se nám vůbec nelíbilo, bylo počasí.I po našem příjezdu do Košic hustě pršelo ("chčije a chčije"říká klasik) a byla poměrně zima, tedy hrozná "kosa". Ale i tak prezentace proběhla hladce, potkali jsme pár dalších běžců a obtěžkáni taškou se startovním číslem, čipem,tričkem, časopisy, pivem, poukázkami na MHD a pastapárty jsme vyrazili na ubytovnu. Podotýkám, že celou dobu pršelo a na mě přicházely lehké chmury. Protože nám ale bylo jasné, že každé chmury jsou snesitelnější s plným žaludkem, vyrazili jsem obratem na pastapárty a taky na prohlídku města...samozřejmě.

Musím říct, že historické centrum Košic se mi moc líbilo, byla jsem v tomhle městě poprvé. Rozradostněn byl i Libor, neboť během našeho korzování objevil Bar "U Andyho" a podlehl ničím nepodloženému optimismu, že bar patří jeho kamarádovi a taky běžci Tomášovi "Andy" Mrajcovi . Celou dobu s námi korzoval Petr Hrček, který jsa pravidelným návštěvníkem MMM, byl nám vskutku dobrým průvodcem a v centru města nás zatáhl všude, kam je patrně nutné dostat každého turistu.

Bylo zřejmé, že Košice maraton opravdu žijí. O tom svědčí nejen výzdoba města a reklama na MMM na každém rohu, ale i např. maratonské menu v resturacích. Co ale Košicím závidím, jsou cukrárny, zejména Aida. Obecně jsem sice více na maso, ale když jsem viděli ty načančané výlohy, neodolali jsme nikdo a i v pozdní večerní hodině jsme se nacpali zákusky (aby nám v neděli nechybla enrgie). A poté jsme se za neustále vytrvalého deště odebrali do hajan a nechali si zdát o osobáku.

Diese Wochenende habe ich in Košice (Slowakei) verbracht. In dieser Stadt hat der 85-te Jahrgang des Marathon stattgefunden (www.mmm.sk). Als ich am Samstag nach Košice kam, das Wetter war sehr schlim - es hat intensiv geregnet und auch die Wettervorhersage war nicht optimistisch ( der Regen und die Kuehle). Trotzdem habe ich mit meinen Kollegen alles erreicht - die Praesentation, Pastaparty, die Stadtbesichtigung, das Bier und auch die Konditorei.

Kterak Lenkačlenka stála dvakrát na bedně ( z toho jednou omylem)

Metalowy pies v cíli

Poprvé na bedně - tzv. regulérně

Podruhé na bedně - tzv. omylem

Jak jsem již uvedla v předchozím příspěvku, i na výborně zorganizovaný Ostravský půlmaraton se vloudila drobná chybička. Součástí závodu je totiž kromě obyvyklých kategoríí i soutěž 3-členných družstev. Nu což - rozhodli jsme se tedy s Liborem Homerem Svozilem a Tomášem Andy Mrajcem, že vytvoříme družstvo "Metalowy pies", vzhledem ke konkureci ovšem s pramalou nadějí na úspěch.

Po doběhu půlmaratonu jsme se o výsledek našeho mužstva nijak nestarali, kluci dokonce ani nečekali na vyhlášení výsledků, protože spěchali na nějaký pochopitelně metalový koncert do Polska.

Nejprve jsem celá šťastná vyskočila na bednu převzít pohár a cenu za 3. místo v kategorii ženy nad 35 let (tedy tzv. juniorky). Když jsem se poté kochala cenou, slyším najednou vyhlašovat družstvo Metalowy pies jako bronzové. Zcela překvapená, přesto však rozveselená jsem na bednu hopsal znovu, převzala hodnotnou cenu (samé dobroty-víno, štangle salámu a spoustu dalších pochutin), zakřenila se za účelem fotky a seskočila z bedny. V tom se na mě "vrhla" organizátorka Jarka naše Marathonka se slovy "Lenko promiň, my to popletli, vy jste skončili 4." a zástupce skutečného 3-tího družstva a dožadovali se předání ceny. Podrobena tomuto psychicko-fyzickému nátlaku jsem zamáčkla slzu, polkla slinu (zejména toho salámu je škoda) a vrátila to, co mi patřilo sice morálně, nikoliv však dle výsledků. Ale to hlavní - fotku na bedně - mi vzít nikdo nemůže, chicht!!!

Bronzový Ostravský půlmaraton - Bronzehalbmarathon in Ostrava

Svěží a usměvaví před startem - Frisch und lachend vor dem Start
Lenkačlenka jede -vede? - Ist Lenkačlenka in Fuehrung?
Strhaná v cíli strhávající startovní číslo - Erschoepft im Ziel
Půlmaratonská svačina - Die sgnt. Halbmarathonjause

Tak ho mám za sebou - Ostravský půlmaraton. Konal se v sobotu 27.9. v Ostravě - Hrabové. Počasí vyšlo podle mého názoru úplně ideální-sice svítilo sluníčko, ale nebylo horko a vítr zas tak hodně nefoukal. Prezentace před startem proběhla bleskurychle, šatny byly prostorné, čisté a vybavené, trať byla dobře značená a ještě před startem nám ji pro jistotu vysvětlil náš Hallootto.

Hrozně jsem se na tento půlmaraton těšila, protže mi loni utekl a dle vyjádření mých kolegů se jedná o hodně rychlou trať. Původně jsem si vysnila, že bych mohla pokořit svůj květnový osobní rekord (1:48:56), bohužel jsem v týdnu před startem brala antibiotika, takže jsem pro jistotu vůbec neběhala.Asi ani nebylo moc rozumné se půlmaratonu zúčastnit, ale když já se tolik těšila...Tak jsem si alespoň řekla, že poběžím zvolna, tréninkově, pomalu. Ale copak to jde? Zase mě strhnul dav a vidina bedny a toho osobáku...Ještě na 15-tém km to na ten můj rekord vypadalo, podle mezičasů dokonce na čas 1:46. Ale nakonec jsem cca poslední 3 km byla tak "ucaprtaná", že jsem byla spokojená i s časem 1:49:30 (časem si nejsem zcala jistá, je to čas z mých stopek, na ten oficiální jsem se ani nebyla scopna zeptat). No a taky mi samozřejmě udělalo radost 3. místo v kategorii ženy nad 35 let.

Tak a teď musím hrozně pochválit organizační tým. Všechno běželo jak po drátku, žádné zbytečné prostoje. Pivo v cíli a taky jiné občerstvení, teplá voda ve sprchách (no tak alepoň vlažná), svižné vyhlášení výsledků a tomboly.A pan starosty, co předával poháry celkem fešák :-) - na tom ale asi organizační tým nemá podíl.

I když drobná chybička se vloudila - o té píšu v dalším příspěvku.

Gestern bin ich den Halbmarathon im Ostrava gelaufen. Die Bedingungen waren toll - sonnig aber keine Hitze, die hervorragende Organisation, die gut markierte Strecke. Ich habe sehr auf den Halbmarathon gefreut, weil diese Strecke sehr schnell ist und ich habe von neuen Personalrekord getraeumt. Aber ich habe schon wieder ein bisschen Pech gehabt - in der Woche war ich krank und habe die Antibiotika eingenommen. Aus diesem Grunde bin ich eine Woche nicht gelaufen, ich habe keinen Training gemacht. Zuerst wollte ich nur langsam laufen.Aber nach dem 15-ten Kilometr habe ich sehr gute Zwischnezeit gehabt (fuer der Zielzeit 1:46)...Die letzte 3 Kilometer war ich leider sehr muede. So wie so bin ich mit der Zeit 1:49:3O und 3-te Stelle (Kategorie Damen ueber 35 Jahren) zufrieden.

Něco veselého a nikoli o běhu

Dneska jsem dostala e-mailem zprávu od své kamarádky. Je teda určena hlavně ženám a nejen běhajícím. Každopádně mě osobně hodně rozesmála a protože až do soboty, kdy plánuji běžet půlmaraton, nemám "co psát", vyplňuji okurkovou sezonu na blogu Lenkyčlenky alespoň touto pozitivní zprávou:

15 Km běh v Oswiecimi - velké zklamání 15 Km Lauf in Oswiecim - grosse Enttaeuschung

V sobotu 6. září se v polské Oswiecimi běžel již 3. Ročník běhu „O Puchar prezydenta Oswiecimi“. Na závod jsem se hodně těšila, poslední dobou mi to tzv. „dobře běhá“ a měla jsem v úmyslu si na této poměrně rychlé trati zaběhnout osobní rekord. Loni jsem coby začínající běžet trať uběhla v čase 1:22 a letos v dubnu jsem si v krosovém závodě v polském Rybniku ve stylu „do kopce z kopce“ zaběhla 15 km v čase 1:18.
Letošní rok jsem se za MK Seitl Ostrava účastnila já, Libor a Andy. Už během cesty z Ostravy nás lehce znepokojovala předpovědět počasí, pro náš region hlásili meteorologové teplotu 31 C a slunečno.
Přihlášení a vyzvednutí startovních čísel proběhlo v porovnání s loňským rokem hodně rychle, bez fronty a nějakých stresů. Měla jsem ohrmnou radost, když jsem mezi startujícími běžci potkala i pár svých známých Gregorze Wnuka a Laco Marase. Všichni jsme byli naladěni předstartovně – pozitivně.
Startovalo se v 11.00 hodin a to už byla doslova výheň. Sluníčko se předvádělo jako v červenci někde na Jadranu. Přesto jsem záběh rozběhla dobře. Na 5-tém kilometru jsem zjistila, že běžím rychle, průměr na 1 km mi dělala cca 4:32 min. Proto jsem zpomalila a až do 10-tého km jsem běžela v čase 5 min na 1Km.Všechno se mi zdálo úplně v pohodě, na 5.-tém i 10.-tém km jsem na občerstvovací stanici jsem poctivě doplnila tekutiny a říkala si, že ten osobák za 1:15 určitě dám. Ale zůstalo jen u představ a přání. Vlivem horka, sluníčka a kdoví čeho ještě se mi nejprve udělalo špatně od žaludku, pak mi začaly tuhnout nohy a cca od 13-tého kilometru jsem se už jen trápila a „modlila se“, ať do toho cíle alespoň doběhnu.
Čas v cíli jsem měla 1:20:24. Čili nic moc...Padla jsem na zem (strečink byl, ale trošku později), vypila snad litr vody a říkala si, že do Oswiecimi mě už nikdo nikdy nedostane. A k té mé blbé náladě se ještě přidal rozhoupaný žaludek, motající se hlava a zimnice...
Radost naopak měl Libor i Andy, kteří si své vytoužené osobáky zaběhli.Tak těm moc gratuluji a přeju jim to...
Cestu do Ostravy jsem skoro celou prospala, doma jsem sebou praštila do postele a zjistila, že mám teplotu. Kdoví, zda to byla příčina mého špatného času nebo následek mého běhu v horku. No ale chuť do běhání mi zůstala, smutek z neuskutečněného osobního rekordu vyprchá a snad si spravím náladu na Ostravském půlmaratonu v Ostravě.

P.S. Radostná novina: Grzegorz Wnuk má 3-tího syna. Jmenuje se Piotr!!!GRATULACE!!!

Am Sammstag 6.-September habe ich an 15-km Lauf in Oswiecim in Polen teilgenommen. Es hat sich um 3-te Jahrgang „Pokal des Praesidentes der Stadt Oswiecim gehandelt. Ich habe SEHR gefreut und ich habe im Plan gehabt, Personalrekord zu laufen (dieses Jahr laufe ich ganz gut). Voriges Jahr bin ich Oswiecim mit der zeit 1:22 gelaufen und dieses Jahr bin ich im April in Rybnik 15 Km mit der Zeit 1:18 gelaufen. Was mir aber sehr beunruhigt hat, war die Wettervorhersage – sonniges Wetter und 31 C. Der Start war um 11.00 Uhr und es schon die Hitze zum Ersticken war. Troztdem bin ich gut gelaufen. Erste 5.Kilometer bin ich der Durchschnittzeit 4:32 Minuten pro Kilometr gelaufen. Darum habe ich verlangsamt und bis 10-te Kilometr bin ich mit der Durschnittzeit 5:00 Minuten pro Kilometr gelaufen. Ich war also gute Laune und ich war auch sicher, dass im Ziel werde ich Personalrekord und Zeit 1:15 haben. Dann kommt aber die Krise, mir wurde ploetzlich uebel und meine Beine habe ich ganz erstarrt gehabt . Ab 13-ten Kilometr habe ich gequellt und habe nur ein Wunsch gehabt – im Ziel sein, vollkommen egal, mit welcher Zeit.
Ich habe uebergelebt und im Ziel habae ich Zeit 1:20 gehabt. Tortzdem war ich sehr enttaeuscht und traurig. Aber man kann nicht jeden Tag Personalrekord laufen und das wichtigste ist, das Laufen macht mir Spass...Zu Hause habe ich dann festgestellt, dass ich Fieber habe. Vielleicht war das die Ursache meiner schlechten Zeit oder die Folge des Laufens im Hitze...

Běh Hukvaldskou oborou 16. 8. 2008 - Lauf im Hukvaldy

Registrace - die Registration
Start
Lenkačlenka skoro v cíli - Lenkačlenka beinahe im Ziel
Laďa Dvorský kolega z MK Seitl téměř v cíli - Laďa Dvorský mein Kollege von MK Seitl beinahe im Ziel

Na Běh oborou se mi původně vůbec nechtělo. Jednak kvůli příšernému počasí, pršelo od nevidím do nevidím a taky jsem slyšela, že se jedná o trať náročnou, kdy se celých 1é kilometrů běží nahoru dolů a naopak. A já jsem si přece jenom týden po maratonu na nějaký náročnější běh netroufala. Nakonec jsem se odhodlala a za MK Seitl se tak běhu účastnili 3 běžci: já, Laďa Dvorský a Rosťa Bažanowski ve funkci fotografa alias paparazziho.
Startovalo se v Mniší krátce po 10-té hodině, takže jsme ještě stihli omrknout v televizi finiš našeho skifaře Synka do cíle, což nás pozitivně namotivovalo a pak jsme za doprovodu vytrvalého deště vyrazili na trať. V podstatě hned první kilometr vedl do kopce, následoval seběh kopce, pak zase do kopce a tak pořád dokola až k soše Lišky Bystroušky, kde byla otočka. Sama jsem byla překvapená, jak lehce se mi běželo, první kopečky jsem dokonce vyběhla úplně lehce. Trať mi navíc hodně rychle ubíhala, jednak byla hodně rozmanitá a jednak 10 km přece jen není totéž, co 42,195 km. A déšť jsem nakonec vůbec nevnímala. Do cíle jsem doběhla s časem 50:06. Byla jsem spokojená, závod jsem běžela pro radost a s radostí. A dospěla jsem k rozhodnutí-vzhledem k tomu, že se nejednalo o první kopce, které se mi běželi hodně dobře, zkusám se v budoucnu zúčastnit nějakého běhu do vrchu.
Co se týče organizace závodu, neměla chybu, všechno pěkně odsýpalo, nenastaly žádné zbytečné prodlevy, takže už ve 12.30 jsem byla doma v Ostravě. No trochu jsem zklamala svou malou Anetku, když jsem jí sdělila, že tentokrát jsem bez medaile, protože jsem ve své kategorii skončila čtvrtá. Tak se příště zkusím polepšit!

Zuerst wollte ich nicht an dem 10 Km Lauf in Hukvaldy teilgenommen. Es hat sehr viel geregnet und ich habe auch gehoert, dass es sich um eine anspruchsvolle Strecke handelt – bergauf bergan laufen...Und ich war nach dem Marathon noch ein bisschen muede.Dann habe ich aber meine Entscheidung geaendert. Der Start war um 10.00 Uhr. Schon der erste Kilometer sind wir bergauf gelaufen. Trotzdem war die Strecke sehr schoen, ungleichartig und sie ist mir sehr schnel vergangen. Im Ziel war ich mit der Zeit 50:06 zufrieden, der Wettkampf hat mir Freude gemacht. Nur meine Tochter Anetka war ein bisschen enttaeuscht-ich habe keine Medaille nach Hause gebracht, weil ich in meine Alterskategorii 4-te war.