MK Seitl párty - část 2.

Tady se ještě směji, ale za chvíli budu muset svou cenu z tomboly vrátit



Moje švagrová Jana natolik zaujala Mirka Mika, že ji zrovna nabídl čestné členství v MK Seitl a funkci tiskové mluvčí



Kop na branku aneb příprava na první soutěž

MK Seitl párty - aneb umíme i "pařit" - Wir in Marathonklub Seitl kennen auch...FEIERN!!!!

Na kolena,na kolena jéjéjé


Gruppen tanec





Nejen během jsou živi členové MK Seitl Ostrava. To se velmi důrazně projevilo v pátek 13. února. Bez ohledu na nešťastné datum jsme to v pátek rozjeli v "tanečnín sále" restaurace Labyrint, kde se jindy scházíváme za účelem klubových schůzí-neboli pravidelných pivních úterků.
Na samotném začátku akce se zdálo, že nás "pan hostinský" nemá rád. Sál totiž nebyl vytopen a netroufám si tvrdit, že v něm byla pouhá zima. Byla v něm totiž děsná kosa. Kdo mohl, začal se zahřívat-nejprve večeří v podobě řízku a poté kvalitní lihovinou, případně jiným alkoholem, ale hlavně TANCEM (já teda tancem, horkým čajem a občasným decentním usrkáváním vína...). Největší statečnost projevil Vašek Procházka se svou chotí, neboť vtančili na parket první.
Mirek Miko, jeden z organizátorů a sponzorů večera, zařadil do programu i tři soutěže. První - kop tenisového míčku do branky jsem spolu se svým manželem Robertem vyhrála. Druhou soutěž-tancen s pingovým míčkem mezi čely-jsem absolvovala s Vlastíkem Mitáčkem a skončili jsem v silné konkurenci druzí, což opět není tak zlé. A v třetí soutěži-střílení gólů floorbalovou hokejkou do branky - jsem opět vyhrála v týmu s Vlastíkem. Cena za vítězství byla mému srdci blízká - sekt!
Akční byla i tombola. Vyhrála jsem v ní s Robertem 3 ceny. No nejdřív to vypadalo, že vyhrajeme i po čtvrté-nicméně jsem se při vyhlašování vítězného čísla poněkud přeslechla, takže jsem potupně musela cenu vrátit...ach jo.
Nejen já, ale myslím že úplně všichni, jsem se celý večer báječně bavili a hodně tančili a dobře jedli. Náš rodinný tým - manžel Robert a švagrová Jana jsme to táhli vlastně až do samotného konce (myslím, že byla už sobota 1:30 hod).
Klobouk dolů před Mirkem Mikem, prezidentem Halloottou, Jarkou Marathonkou a dalšími členy organizačního týmu-fakt se jim to povedlo!!!!

Nejen 1/4 Maraton v Ostravě-Třebovicích Nicht nur 1/4 Marathon in Ostrava - Třebovice

Andy běží 1/2 maraton Andy laeuft 1/2 Marathon



Libor běží Maraton Libor laeuft Marathon



Duo Laďa Dvorský a Rosťa Paparazzi Moribundus



My z MK Seitl wir von MK Seitl

Tak dneska se nám v Ostravě-Třebovicích sešlo závodů povícero. Nejenže se v rámci Memoriálu Fr. Ohery běžel maraton, ale také ½ maraton a na poslední chvíli se vyhlásila i kategorie ¼ maraton. Já sama jsem nastoupila na trať ¼ maratonu s tím, že poběžím v pohodě a budu si hlídat tepovku no a kdyby se mi chtělo a šlo to, zkusím i ½ maraton.
Počasí se předvedlo v tom nejlepším světle. Bylo poměrně teplo, myslím že asi tak něco kolem +6C, chvíli slunečno, chvíli pod mrakem a vítr se krotil, alespoň po dobu, co jsem na trati byla já a další ¼ maratonci.
Počáteční 2 kilometry se mi běžely fantasticky, šlo to úplně samo. Pak sem se ale podívala na sporttester a zjistila jsem, že tepovka mi vyletěla nad 156 tepů za minutu a protože nechci obírat Mrňouska o kyslík, byla jsem nucena zvolnit. Zato jsem si ale mohla vychutnávat postřehy, na které jindy během závodů není čas...
Tak například kolegové běžci. Po dnešním dni můžu říci ,že jsem téměř všem zanalyzovala lýtkové svaly, rozpětí ramen, běžecký styl. Všimla jsem si, kteří běžci jsou společenští a drží se ve dvojicích, případně ve větších skupinkách a kteří běžci jsou individualisté a s odhodlaným výrazem ve tvářích běží úplně „o život“. Některý běžec při setkání zamává rukou, jiný zatleská, další řekne něco povzbudivého, jako např. „přidej“, popřípadě „vydrž“ anebo „dobrý Lenko“. Více společensky naladěné bývají běžkyně-při míjení se zvládnout nejen úsměv, ale i prohodit několik vět (tzv. konverzace v poklusu).
Do cíle jsem dobíhala s časem kolem 1h:03min. Což je dosti podstatné zhoršení (cca o 15 minut jsem zaostala za svým nejlepším časem), ale vůbec mi to nevadilo(běžela jsem za dva, takže když se ten čas vydělí dvěma, už tak špatně nevypadá...). Prostě mám teď v úmyslu jen se lehce udržovat ve formě. Vzhledem k tomu, že se mi běželo tak hodně dobře, uvažovala jsem i nad ½ maratonem. Jenže co čert nechtěl – před cílem dostala jsem obrovský hlad. A vím, co se mnou v posledních měsících dokáže hlad udělat,takže nechtěla jsem riskovat mdloby a v rámci vyklusání jsem si radši doběhla do šatny pro svačinu. Pak už jsem se jenom ochomítala kolem cíle a s ostaními fanoušky komentovala závodníky a pořizovala fotodokumentaci.

Heute haben in Ostrava-Třebovice verschieden Wettkaempfe stattgefunden-ein Marathon, ein 1/2Marathon und auch ein 1/4Marathon. Ich habe mich fuer einen ¼ Marathon entschieden. Erste zwei Kilometer habe ich sehr gut gelaufen, dann habe ich aber meine Herzfrequenzmonitor gesehen-meine Herzfrequenz war mehr als 156 pro Minute und weil ich moechte nicht meinem Kind den Sauerstoff nehmen, habe ich das Tempo verlangsamt. Dank diesem Umstand habe ich Zeit fuer verschiede Bemerkungen gehabt: jetzt weiss ich schon sehr gut, wie sehen die Wadenmuskeln von meiner Laufskollegen, wie breite Schulter sie haben, wie sehen sie beim Laufen aus...:-) Im Ziel war ich mit der Zeit 1Stunde und 3Minuten (15 Minuten habe ich verschlechtern, aber als ich zur Kenntnis genommen habe, dass ich fuer zwei gelaufen bin, ist es nicht so schlimm). Ich habe sehr gut gefuehlt, zuerst habe ich ueber 1/2Marathon nachgedacht. Aber! - kurz vor dem Ziel konnte ich vor Hunger nicht mehr aushalten und habe mich fuer das Essen entschieden :-) .

Tak já už to teda řeknu

Tak já už to teda řeknu...Proč jsem byla po 1/4maratonu Lenkyčlenky v listopadu tak odvařená? Proč mě Andy alias Tomáš Mrajca předběhl v prosinci na 12km závodě v Rybniku? Proč jsem svým časem nikterak neoslnila v lednu na Zimním běhu Kobeřicemi (a musela některým „rejpalům“ odpovídat na otázky, proč mě zase předběhla Karin z Černých jezdců). A proč jsem bohužel hodně nerada musela odříct svou účast na Teammarathonu v Berlíně v lednu letošního roku? No protože si neustále hlídám při běhu hlídám tepovou frekvenci, aby mi nepřesáhla 140 tepů za minutu...A proč mi nesmí tepová frekvence přesáhnout 140 tepů za minutu? No protože už asi tak od poloviny listopadu 2008 běhám „za dva“, tedy za sebe a za „Mrňouska“, který se mi narodí začátkem srpna.
Tak a je to venku. Já bych to asi ještě nějakou dobu tajila. Ale to bych zase musela některým lhát, proč netrénuje tak úplně podle tréninkového plánu a Rosťa zvaný Paparazzi by zase rýpal na téma „neúčast Lenkyčlenky U Pošty anebo na nějakém maratonu“a vůbec plno lidí by mělo plno nepochopitelných otázek 
Pořád běhám a hrozně ráda a budu běhat, dokud to půjde. Jen jsem zcela pochopitelně zvolnila. Zítra se běží v Třebovicích maraton a půlmaraton. Závodní atmosféra by mi moc chyběla, takže se ráda zúčastním, ale zaběhnu si jen ¼ maraton a tak nějak v pohodě. A vpohodovém tempu se doufám zúčastním ještě i dalších závodů. No a když to nepůjde, tak to prostě nepůjde...
P.S. Zkrátka adobře BABYBOOM v MK SEITL