Lelkování po maratonu - Nach dem Marathon

Harkány - jeden z mnoha bazénů
Dieta v pondělí - Diaet am Montag
Dieta v neděli - Diaet am Sonntag
Pécs
Hrad v Siklos - Siklos Burg

Netušila jsem, že to bude tak těžké, nohy mi lehce poškubávají a cítím běžecký deficit. Přesto ale vytrvávám ve svém předsevzetí dát si po ostravském maratonu v běhání krátkou pauzu. Naposledy jsem běhala ve čtvrtek 16. října. V sobotu 18.-tého jsem i s rodinkou vyrazila do Maďarska směr Harkány a poctivě se již čtvrtý den věnuji pouze plavání, lelkování v horké termální vodě, masážím, degustaci vína z oblasti Villány a návštěvám místních cukráren. Teda v cukrárnách a kavárnách nesaháme Maďarům ani po paty. Mé srdce i žaludek plesá každý den, váhové přírustky neřeším (tajně doufám, že je srazím dolů účastí na ostravském ¼ maratonu). Navíc se báječně vybarvilo počasí, každý den tady máme slunečno, teploty cca 20 C a tak se nám zatím vydařily i výlety do okolí. Máme za sebou s rodinkou Pécs a Siklós, bylo na co koukat.
Ać na dovolené, sleduji každý den http://www.mkseitl.blogspot.com/ a tak tímto posílám srdečné pozdravy kolegům běžcům do hospůdky U pošty. Ačkoliv jsem se dnešní schůze neúčastnila, duchem jsem byla přitom.

Es ist nicht einfach, trotzdem mache ich eine kurze Pause im Training. Letztesmal bin ich am Donnerstag gelaufen. Zur Zeit bin ich in Thermalbad Harkány in Ungarn – jeden Tag ich schwimme, trinke Wein aus dem Gebiet Villány und dazu besuche ich regelmaesig Konditorei...(ich denke, ich bin schon ein paar Kilos zugennomen J ). Das Wetter ist wunderbar, ich mache mit meine Familie viele Ausfluege in der Umgebung.

Ostravský maraton ve znamení 4 - Marathon in Ostrava im Zeichen 4

Tak je dobojováno!!! Pro mně nejočekávanější a nejobávanější závod letošního roku je doběhnut. Strašlivě mě bolí nohy. Vypila jsem snad už 3 litry vody, i do žaludku jsem toho poměrně dost dostala a s tím plným žaludkem se mi konečně dostavil pocit absolutní spokojenosti z dnešního dne. Je to hodně zvláštní, škoda, že nejsem nějaký numerolog, abych si to vyložila, ale: dnes jsem běžela svůj 4. maraton. Doběhla jsem ho s časem 4:04:44 a ve své kategorii skončila 4. Skoro si říkám, jestli těch čtyřek není nějak moc.

Moc jsem si dnes přála zaběhnout maraton pod 4 hodiny. Přece jen doma je doma. A taky jsem šla na závod příjemně vyspaná, odpočinutá, s doprovodem báječných fanoušků (rodinných i klubových), počasí bylo přímo ukázkové. Ještě po 36-tém kilometru se zdálo, že to pod čtyři hodiny dám, měla jsem to rozběhlé na nějakých 3:56 až 3:57 a fakt se mi běželo v pohodě. Ale cca na 37. kilometru přišla krize-hrozitánsky mě rozbolely nohy (to by nevadilo),ale začal se mi houpat žaludek a najednou se pohoda vytratila. A asi tak poslední 2 kilometry jsem se už hodně trápila, okolí moc nevnímala a jen jsem to chtěla mít za sebou. Ale nevadí. Myslím si, že čas jsem nakonec měla slušný, osobáček se v domácím prostředí se dostavil (zlepšení oproti maratonu v Rybniku o 3 minuty) a teď už se fakt jenom raduji a přijímám gratulace.

Myslím, že na ten čas pod čtyři hodiny jsem neměla natrénováno. Chyběly mi objemy, přece jenom jsem poslední 3 týdny dala v tréninku max. 50 km do týdne. Alespoň mám motivaci do příští běžecké sezony. Hlavní je totiž to, že mě to běhání pořád hrozně moc baví a běhám stále zejména pro radost. Ale teď budu lenošit. Zítra se půjdu vyklusat-maximálně 5 km a hodně pomaloučku, v týdnu si půjdu tak 2x zaplavat a do sauny a v sobotu odjíždím na týdenní dovolenou do termálů v Harkány, kde se budu jen rozvalovat v teplém bazénu, užívat si masáží a výtečné maďarské gastronomie.

Do konce letošního roku plánuji už jen Ostravský 1/4 maraton, Hornickou desítku, 1/4 maraton Lenkyčlenky, 12,5 km v Rybniku, Vánoční kross v Bělském lese a Štěpánský běh Porubou. Tedy samé kratší tratě.

A abych nezapoměla. Fanoušci letos byli perfektní, strašně mě to vždycky nakoplo. A v úterý U Pošty bude za osobák tatarák!!!!

Endlich! Marathon in Ostrava, der ich so viel erwartet habe, bin ich heute gelaufen. Meine Muskeln tut mir weh, ich habe schon etwa 3 Liter Wasser getrunken und etwas gegessen und bin endlich zufrieden. Schade, dass ich kein Numerolog bin - ich bin meine 4. Marathon gelaufen, mein Zeit war 4:04:44 und ich die 4-te in meine Kategorie.

Ich bin zufrieden, obwohl ich heute endlich unter 4 stunden laufen wollte. In Ostrava, wo ich lebe...Ich habe heute gut geschlafen, ich war nicht muede, ich habe gute Fans gehabt, das Wetter war super. Noch nach dem 36.-ten Kilometr bin ich fuer der Zeit 3:56:00 - 3:57:00 gelaufen. Dann ist 37-te Kilometr gekommen und damit eine Krise - Schmerzen und das Magenuebel. Lezte 2 Kilometr habe ich sehr gequaelt, ich habe die Umgebung nicht wahrgenommen und wollte im Ziel sein. Sowieso habe ich mene Bestezeit um 3 Minuten verbessert!!!

Naechste 2 Woche mache ich Pause.Nur am Sonntag moechte ich laufen gehen, aber max. 5 Kilometer und sehr langsam. Und dann werde ich nur ausruhen und schwimmen. Am Samstag fahre ich nach Ungarn, im Thermalbad Harkány (Schwimmen, Sauna, Massagen, Wein).

Dieses Jahr moechte ich noch 6 Wettkaempfe laufen, aber nur kurze Strecken.

MMM Košice - den druhý Marathon in Košice - der zweite Tag

Start -cíl Start - Ziel

MK Seitl tým 30 minut před startem - MK Seitl Team 30 Minuten vor dem Start
Karel Budík skoro v cíli

Libor Homer Svozil skoro v cíli

Hádanka: kdo je onen muž v červené bundě? Raetsel: wer ist der Mann in der rote Jacke? (der slowakische ex-Ministerpraesident)

V neděli jsme se vzbudili celkem vyspaní, koukli ven z okna a ... NEPRŠELO!!! Zato foukal silný vítr, který ale zase nadruhou stranu rozthal mraky, takže občas vykouklo sluníčko. Libor měl narozeniny a já jsem měla dobrou náladu, tak nějak jsem tušila, že se mi poběží dobře. Zvlášť, když jsem si veškerou smůlu nedělního dne vybrala v koupelně před zrcadlem, když jsem si při nasazování roztrhla kontaktní čočku (v brýlích totiž neběhám).

Start závodu byl v 10.00 hodin a myslím, že všichni běžci byli natěšení, protože atmosféra ve městě byla parádní. Já jsem do Košic přojela s cílem zaběhnout pouze půlmaraton, protože v sobotu 11. října poběžím maraton v Ostravě. Libor měl před sebou maraton, ale taky se na něj těšil. Jak jsme zjistili na www stránkách, do maratonu se přihlásilo celkem 900 běžců a stejně tak i do půlmaratonu.

I přes to velké množství jsme měli s Liborem dobrou startovní pozici, za první řadou jsme měli zpoždění 14 sekund.

Od startu až do cíle se mi běželo moc dobře. Vždycky, když jsem pocítila únavu, nakoplo mě povzbuzování přihlížejících diváků. Fandili skvěle a opravdu všem bez rozdílu. Po celou dobu foukal v protisměru silný vítr, ale na krátkou chvíli jsem poprvé zažila i silný poryv větru do zad. No to byla paráda, pár metrů mě doslova poponesl! Bohužel jen pár metrů. Co ale bylo hlavní, nepršelo a svítilo i sluníčko.

Cca 3 kilometry před cílem jsem se rozhodla, že alespoň nějaký ten malý osobáček zkusím. Povedlo se!!! Na svých stopkách jsem v cíli měla 1:48:11 (netto čas), čas oficiální, tedy od startu závodu + nějaké ty sekundy, než jsem se na cíl skutečně dostala, činí 1:48:24. A to znamená, že jsem si svůj osobák zlepšila o 32 sekund. Není to mnoho, ale radost jsem měla ohromnou. A dozvuk té radosti přišel dnes, když jsem si na internetu přečetla, že ze 134 půlmaratonských závodnic jsem skončila 28-má a mezi českými běžkyněmi celkově 2!!!

Als wir am Sonntag geweckt haben, alles war ganz anders. Es hat nicht mehr geregnet, die Sonne hat geschienen. Ich war gute Laune und ich habe zum erstenmal ueber Personalrekord nachgedacht.

Start des Marathons und Halbmarathons (ich bin nur Halbmarathhon gelaufen) war um 10.00 Uhr. Halbmarthon ist etwa 900 Laeufer und Marathon auch etwa 9OO Laeufer gelaufen.

Von Anfgang hat mir das Laufen Spass gemacht.Die Fans auf der Strecke waren sehr toll, sie haben sehr intensiv ermutigt. Als ich den 18-te Kilometr gelaufen bin, ich habe mich entschieden, dass ich um meinen Personalrekord kaempfen werde! Und es hat mir gelungen. "Nettozeit" im Ziel war 1:48:11, offiziele Zeit 1:48:24. Das heisst, dass ich um 32 Sekunden verbessert habe. Ich weiss, es ist nicht so viel, aber trotzdem bin ich begeistert. Ich war 28-te zwischen der 134 Frauen und 2-te zwischen Laeuferinen aus der Tschechischen Republik.

Am Samstag 11-te Oktober moechte ich Marathon in Ostrava laufen...

MMM Košice - den první (pokračování)

Pršelo i během prohlídky města - es hat auch waehrend der Stadtbesichtiegung geregnet

Maratonci v cukrárně, ten 3. talířek je můj - die Laeufer in der Konditorei, der dritte Teller ist mein

85. Medzinárodný maraton mieru Košice- den první Der 85-te Marathon in Košice - der erste Tag

Obsah maratonského baťohu - Das haben wir nach der Praesentation bekommen

Bar u Andyho a optimista Libor Homer v popředí

Maratonské menu - Marathon Menu

4O-tý kilometr - der 40.-te Kilometr

Skoro všichni už ho běželi...Loni mi bohužel utekl...Tak to byly 2 hlavní důvody, po které jsem se rozhodla 4.října 2008 nasednout už v 8.00 hodin do vlaku s taškou plnou jídla a nějakým tím sportovním oblečením a vydat se z Ostravy směr Košice. V Bohumíně přisedl do vlaku Libor Homer a mohli jsme tedy rozvinout konverzaci, při které začaly naše spolucestující v kupé bolet nohy...V Žilině jsme narazili na dalšího běžce - Petra Hrčka z Brandýsa a to už naše předstartovní euforie neznala hranic.

Jediné, co se nám vůbec nelíbilo, bylo počasí.I po našem příjezdu do Košic hustě pršelo ("chčije a chčije"říká klasik) a byla poměrně zima, tedy hrozná "kosa". Ale i tak prezentace proběhla hladce, potkali jsme pár dalších běžců a obtěžkáni taškou se startovním číslem, čipem,tričkem, časopisy, pivem, poukázkami na MHD a pastapárty jsme vyrazili na ubytovnu. Podotýkám, že celou dobu pršelo a na mě přicházely lehké chmury. Protože nám ale bylo jasné, že každé chmury jsou snesitelnější s plným žaludkem, vyrazili jsem obratem na pastapárty a taky na prohlídku města...samozřejmě.

Musím říct, že historické centrum Košic se mi moc líbilo, byla jsem v tomhle městě poprvé. Rozradostněn byl i Libor, neboť během našeho korzování objevil Bar "U Andyho" a podlehl ničím nepodloženému optimismu, že bar patří jeho kamarádovi a taky běžci Tomášovi "Andy" Mrajcovi . Celou dobu s námi korzoval Petr Hrček, který jsa pravidelným návštěvníkem MMM, byl nám vskutku dobrým průvodcem a v centru města nás zatáhl všude, kam je patrně nutné dostat každého turistu.

Bylo zřejmé, že Košice maraton opravdu žijí. O tom svědčí nejen výzdoba města a reklama na MMM na každém rohu, ale i např. maratonské menu v resturacích. Co ale Košicím závidím, jsou cukrárny, zejména Aida. Obecně jsem sice více na maso, ale když jsem viděli ty načančané výlohy, neodolali jsme nikdo a i v pozdní večerní hodině jsme se nacpali zákusky (aby nám v neděli nechybla enrgie). A poté jsme se za neustále vytrvalého deště odebrali do hajan a nechali si zdát o osobáku.

Diese Wochenende habe ich in Košice (Slowakei) verbracht. In dieser Stadt hat der 85-te Jahrgang des Marathon stattgefunden (www.mmm.sk). Als ich am Samstag nach Košice kam, das Wetter war sehr schlim - es hat intensiv geregnet und auch die Wettervorhersage war nicht optimistisch ( der Regen und die Kuehle). Trotzdem habe ich mit meinen Kollegen alles erreicht - die Praesentation, Pastaparty, die Stadtbesichtigung, das Bier und auch die Konditorei.

Kterak Lenkačlenka stála dvakrát na bedně ( z toho jednou omylem)

Metalowy pies v cíli

Poprvé na bedně - tzv. regulérně

Podruhé na bedně - tzv. omylem

Jak jsem již uvedla v předchozím příspěvku, i na výborně zorganizovaný Ostravský půlmaraton se vloudila drobná chybička. Součástí závodu je totiž kromě obyvyklých kategoríí i soutěž 3-členných družstev. Nu což - rozhodli jsme se tedy s Liborem Homerem Svozilem a Tomášem Andy Mrajcem, že vytvoříme družstvo "Metalowy pies", vzhledem ke konkureci ovšem s pramalou nadějí na úspěch.

Po doběhu půlmaratonu jsme se o výsledek našeho mužstva nijak nestarali, kluci dokonce ani nečekali na vyhlášení výsledků, protože spěchali na nějaký pochopitelně metalový koncert do Polska.

Nejprve jsem celá šťastná vyskočila na bednu převzít pohár a cenu za 3. místo v kategorii ženy nad 35 let (tedy tzv. juniorky). Když jsem se poté kochala cenou, slyším najednou vyhlašovat družstvo Metalowy pies jako bronzové. Zcela překvapená, přesto však rozveselená jsem na bednu hopsal znovu, převzala hodnotnou cenu (samé dobroty-víno, štangle salámu a spoustu dalších pochutin), zakřenila se za účelem fotky a seskočila z bedny. V tom se na mě "vrhla" organizátorka Jarka naše Marathonka se slovy "Lenko promiň, my to popletli, vy jste skončili 4." a zástupce skutečného 3-tího družstva a dožadovali se předání ceny. Podrobena tomuto psychicko-fyzickému nátlaku jsem zamáčkla slzu, polkla slinu (zejména toho salámu je škoda) a vrátila to, co mi patřilo sice morálně, nikoliv však dle výsledků. Ale to hlavní - fotku na bedně - mi vzít nikdo nemůže, chicht!!!

Bronzový Ostravský půlmaraton - Bronzehalbmarathon in Ostrava

Svěží a usměvaví před startem - Frisch und lachend vor dem Start
Lenkačlenka jede -vede? - Ist Lenkačlenka in Fuehrung?
Strhaná v cíli strhávající startovní číslo - Erschoepft im Ziel
Půlmaratonská svačina - Die sgnt. Halbmarathonjause

Tak ho mám za sebou - Ostravský půlmaraton. Konal se v sobotu 27.9. v Ostravě - Hrabové. Počasí vyšlo podle mého názoru úplně ideální-sice svítilo sluníčko, ale nebylo horko a vítr zas tak hodně nefoukal. Prezentace před startem proběhla bleskurychle, šatny byly prostorné, čisté a vybavené, trať byla dobře značená a ještě před startem nám ji pro jistotu vysvětlil náš Hallootto.

Hrozně jsem se na tento půlmaraton těšila, protže mi loni utekl a dle vyjádření mých kolegů se jedná o hodně rychlou trať. Původně jsem si vysnila, že bych mohla pokořit svůj květnový osobní rekord (1:48:56), bohužel jsem v týdnu před startem brala antibiotika, takže jsem pro jistotu vůbec neběhala.Asi ani nebylo moc rozumné se půlmaratonu zúčastnit, ale když já se tolik těšila...Tak jsem si alespoň řekla, že poběžím zvolna, tréninkově, pomalu. Ale copak to jde? Zase mě strhnul dav a vidina bedny a toho osobáku...Ještě na 15-tém km to na ten můj rekord vypadalo, podle mezičasů dokonce na čas 1:46. Ale nakonec jsem cca poslední 3 km byla tak "ucaprtaná", že jsem byla spokojená i s časem 1:49:30 (časem si nejsem zcala jistá, je to čas z mých stopek, na ten oficiální jsem se ani nebyla scopna zeptat). No a taky mi samozřejmě udělalo radost 3. místo v kategorii ženy nad 35 let.

Tak a teď musím hrozně pochválit organizační tým. Všechno běželo jak po drátku, žádné zbytečné prostoje. Pivo v cíli a taky jiné občerstvení, teplá voda ve sprchách (no tak alepoň vlažná), svižné vyhlášení výsledků a tomboly.A pan starosty, co předával poháry celkem fešák :-) - na tom ale asi organizační tým nemá podíl.

I když drobná chybička se vloudila - o té píšu v dalším příspěvku.

Gestern bin ich den Halbmarathon im Ostrava gelaufen. Die Bedingungen waren toll - sonnig aber keine Hitze, die hervorragende Organisation, die gut markierte Strecke. Ich habe sehr auf den Halbmarathon gefreut, weil diese Strecke sehr schnell ist und ich habe von neuen Personalrekord getraeumt. Aber ich habe schon wieder ein bisschen Pech gehabt - in der Woche war ich krank und habe die Antibiotika eingenommen. Aus diesem Grunde bin ich eine Woche nicht gelaufen, ich habe keinen Training gemacht. Zuerst wollte ich nur langsam laufen.Aber nach dem 15-ten Kilometr habe ich sehr gute Zwischnezeit gehabt (fuer der Zielzeit 1:46)...Die letzte 3 Kilometer war ich leider sehr muede. So wie so bin ich mit der Zeit 1:49:3O und 3-te Stelle (Kategorie Damen ueber 35 Jahren) zufrieden.